Neznámá tvář Rudyarda Kiplinga: Patřil mezi svobodné zednáře?

Mystéria / 6. 12. 2014

Kdo by neznal „stvořitele“ Mauglího? Jenže první britský spisovatel, který obdržel Nobelovu cenu za literaturu, měl i svou méně známou tvář. Do ní patřila též účast v několika zednářských lóžích!


Joseph Rudyard Kipling se narodil v indickém Bombaji 30. prosince 1865 do britské rodiny malíře Johna Lockwooda Kiplinga. Po raném dětství prožitém v koloniální britské Indii ho rodiče poslali do internátní školy v severním Devonu. Odtud se po jejím dokončení vrátil zpět do rodné asijské země. Nedisponoval totiž financemi, nutnými pro studium na britských univerzitách.

Zednáři ho ovlivnili navždy?
Následující roky, strávené v zemi kast, posvátných řek a hinduistů, představovaly pro začínajícího novináře a pozdějšího talentovaného spisovatele příliv neutuchající inspirace. Obrázek mnohovrstevnaté Indie můžeme spatřit v dílech jako jsou Prosté povídky z hor, Náhrdelník maharadžů, nebo v jeho nejznámějších počinech: Knize džunglí či Druhé knize džunglí. Pod známými Kiplingovými vlastnostmi, mezi nimiž vyniká cestovatelská záliba, obdiv ke statečnosti a čestnosti, přírodě, i vyzdvihování humanismu, se zapomíná na jeho působení v zednářských lóžích. „Bratři“ velkým dílem zformovali jeho pohled na svět, který by si podle něj zasloužil mnohem více tolerance a úcty. A to jak k lidem mezi sebou navzájem, tak i ke zvířatům, které Kipling vnímal na svou dobu pokrokově – nad rámec bezduchých předmětů. Zednářství také dopomohlo budoucímu spisovateli najít úctu k jiným náboženstvím a názorům, a zřejmě podnítilo jeho mystičtější vnímání světa, přestože spisovatel vždy vyzdvihoval údajnou nadřazenost Britů nad ostatními národy.

První indické zkušenosti
Když roku 1885 přijel teprve dvacetiletý Kipling do tehdejšího indického Lahore (dnešní Pákistán), tak mu jeho otec – sám svobodný zednář, dopomohl k funkci tajemníka lóže Hope and Perseverance.  Mladík musel dostat výjimku, neboť podle tehdejších britských zákonů nebyl ještě plnoletým, což bylo pro přijetí do bratrstva vyžadováno. Zároveň tehdy Kipling v Lahore začal pracovat i jako editor místního plátku Civil and Military Gazette. Co si z působení v zednářské lóži odnesl, plyne například z jeho pozdějšího dopisu pro londýnské Times: „Do lóže mne uvedl vyznavač Brahmy Samaj, pasován jsem byl muslimem a povýšen Angličanem(…) Naše setkání se samozřejmě odehrávala v duchu rovnosti a vzájemné tolerance.“

V dalších lóžích
Ale i později, když se již Kipling začal prosazovat jako slavný spisovatel a básník, na zednáře nezanevřel. Dopomohl mu k tomu fakt, že tehdejší rozlehlé Britské impérium bylo na zednářské lóže více než bohaté! V roce 1889 se vrátil do Anglie, kde pobyl tři roky, aby se později přestěhoval se ženou do amerického Vermontu. Měl však osobně dosti tragický život, když mu na nemoc zemřela jak jeho malá dcerka, tak v první světové válce padl i jeho syn. V Británii působil spisovatel v několika lóžích současně, ať už jako čestný nebo stálý člen. Byl například přijat za čestného člena londýnské Motherland Lodge, No. 3861,  ale působil i v Authors Lodge, No. 3456, a byl zakládajícím členem lóže Builders of the Silent Cities, No. 4948, ale také působil v několika dalších. Mimo jiné přijal spolupráci s Philalethes Society, organizací zednářských spisovatelů, která vznikla v USA roku 1928. O tom, nakolik zednáři Kiplinga ovlivnili můžeme pouze spekulovat, ale jistě tomu tak bylo…

Kniha, která byla za komunistů tabu
Kde najdeme  zmíněné „odrazy“ Kiplingova zednářského myšlení? Kromě nejznámějších a výše uvedených děl, kam zednářské myšlenky sem tam probleskují, se tento svérázný Brit „dopustil“ největšího odhalení zednářských myšlenek v dnes již téměř zapomenuté knize Debits and Credist (Dluhy a úvěry), vydané česky poprvé v roce 1930 jako Povídky zednářské lóže.Toto povídkové dílo opět vyšlo česky pod stejným názvem až nedávno. Během nadvlády komunismu bylo totiž jeho vydání ze zřejmých důvodů v Československu nežádoucí.

Kiplingův odkaz lidstvu
O čem kniha vypráví? V povídkách nazvaných Janeovci, Člověk proti člověku, Madonna v zákopech, Bratři nebo U brány, i dalších, proti sobě Kipling staví zednářské hodnoty jako je úcta k lidskému životu, nabízená pomoc a tajné spiklenectví, proti vykreslení útrap nesmyslné první světové války, i lidské povrchnosti a hlouposti. Další povídky čtivě popisují mystické příběhy, z kterých je znát, že Kipling vnímal svět v širokých souvislostech. Barvité vyprávění se v knize střídá se sarkastickým humorem a tajemnými fenomény, občas zasahujícími do naší reality. Když humanista a zednář Kipling zemřel na počátku roku 1936 v Londýně, zanechal za sebou obdivuhodné literární dílo, přesahující tehdejší dobu. Jeho velmi čtivé povídky a romány vyzdvihují jak lidskou čest a toleranci, tak i hodnotu přátelství a všech živých bytostí, ale také skrytou stránku světa a onu nenapodobitelnou – zednáři ovlivněnou mystiku (přestože někteří zednáři si vykládají tuto nauku po svém). Velký Kipling zemřel, ale jeho obdivuhodné myšlenky žijí dál…

Autor: Petr Koutský
Fotografie: shutterstock.com
 
 
 


Štítky: , , ,





You might also like