Každý týden prožijeme stovky příběhů. Na většinu z nich vzápětí zapomeneme, jiné si budeme pamatovat do konce života. Proč se některé z nich podivuhodně často opakují, zatímco jiné se odehrávají na několika místech současně?
Šéf kreativců v hamburské pobočce reklamní agentury McCann-Erickson se spokojeně zadíval na rozměrný počítačový monitor. Ano – tenhle nový reklamní spot se jeho firmě skutečně povedl, pomyslel si Harald Prantner. Je dynamický, akční a neotřelý. Pravda – nechybí mu trochu šokující a morbidní děj, ale o to lépe si ho zapamatují televizní diváci! Jeho děj začíná v jednom z horních pater vysokého mrakodrapu, kde v kavárně nic netušící lidé popíjejí své šálky. Vzápětí nečekaně přilétává dopravní letadlo. Zatímco jeho příď rozráží skleněnou výplň věžáku, mezi hosty kavárny propukne panika. Vzápětí celý mrakodrap padá na zem… Zadavatel reklamy byl se spotem více než spokojen, a tak byl za tři týdny odvysílán v televizi. Tento podivuhodný reklamní snímek byl v Německu k vidění na většině televizních stanic 9. a 10. září 2001. Jenže ne nadlouho – fiktivní reklama se stala tragickou skutečností hned 11. září 2011, kdy unesená dopravní letadla záměrně narazila v New Yorku do dvou mrakodrapů Světového obchodního centra, které se vzápětí zřítily. Byla podobná shoda jen náhodná?
Reklama předběhla dobu
Vzápětí po nešťastných událostech na Manhattanu byl spot stažen z vysílání. V šoku z podivné shody byli tehdy nejenom stovky Němců, ale především šéf autorského týmu. „Ta věc ve mně zanechala hluboké stopy. Dlouho jsem se s tím nedokázal vypořádat… A víte, co mě nejvíc zdvihlo ze židle? Skutečnost, že ti teroristé žili delší dobu tady, v Hamburku,“ konstatoval o záhadné shodě Prantner. Teorii o tom, že byl hlavní autor této reklamy nějak spojen s plánovači hrůzného činu a věděl o něm, můžeme ihned zavrhnout. Osobně neznal žádného z těchto lidí, ani neměl potřebu něco tak hrůzného vykonat. Kde se tedy dobrat příčin oné fantasticky mrazivé shody? Mohlo jít o podivnou náhodu. Jenže, podle některých teorií označuje slovo náhoda pouze jevy s neodhalenou příčinnou, zůstávající mimo rámec našeho současného poznání. V tomto případě se spíše nabízí hypotéza o kolektivním nevědomí, z něhož můžeme za jistých okolností čerpat informace, nedostupné na základě našich běžných smyslových vjemů a naučených poznatků.
Znáte zákon synchronicity?
S útokem na WTC souvisejí i další zvláštní »náhody«, které tuto katastrofu jakoby předpověděly. Důkaz o jedné z nich poskytuje přebal alba kalifornské hudební skupiny The Coup. Spatříte na něm obě nešťastné americké budovy, které obklopuje černý kouř. Možná jen náhodou deska vyšla dva měsíce před tím, než došlo k reálnému zřícení amerických Dvojčat, a snad jen shodou okolností znamená v češtině slovo coup státní převrat nebo manévr! Ani zpěváci z této skupiny nemohli nic tušit o tom, co se odehraje v New Yorku! Lze předchozím příběhům přiřknout punc něčeho, co se stalo jen tak mimochodem? Přestože se mnohé události mohou jevit jako náhodné – tj, neplatí u nich zjevné logické pravidlo příčiny a následku, mohou spolu podle hypotézy švýcarského psychologa Carla Gustava Junga souviset. Jung pro toto na první pohled neuchopitelné spojení vymyslel název zákon synchronicity. Podle jeho názoru může být náš svět mnohem složitější, než se jeví na povrchní první pohled.
Ryba všude okolo
Švýcarský psycholog uvádí ve svém díle například jednu zdánlivě obyčejnou příhodu, kterou kdysi zažil. Jednoho dne se opakovaně setkával v nejrůznějších obměnách s podobou ryby. Rybu spatřil na kresbě, povídala mu o ní jedna z jeho pacientek, na jiné rybě si pochutnal k obědu, a poté skutečnou rybu spatřil na jezerním molu. Známý myslitel Jung tento jev spojil s asi nejvýraznějším projevem jeho teorie – takzvaným zákonem série. Podle tohoto předpokladu se často uskuteční několik podobných událostí krátce za sebou, přestože mezi nimi nelze najít žádnou logickou nebo příčinnou souvislost. Tento tajemný vztah má platit nejen v čase, ale i prostoru. Jde pouze o nepodloženou hypotézu? Je nezpochybnitelným faktem, že často se v téměř ten samý okamžik odehrává několik podobných událostí na několika místech současně. Neobvyklých příběhů podobného typu najdeme na celém světě desítky.
Pokračování článku najdete v Záhadách života 5/2011. K dostání v našem eshopu.
Text: Jiří Dvořák, foto: Shutterstock
Štítky: karma, mystéria, záhada, záhady
Sdílet na Facebooku
