Vrch Křemešník se nachází nedaleko Pelhřimova v nadmořské výšce 765 metrů a je nejvyšším bodem české části Českomoravské vrchoviny. Vydejme se dnes spolu za jeho historií psanou i nepsanou, pověstmi i pozitivní energií.
Poutní místo Křemešník
Může se zdát, že historie tohoto místa začíná až prvními písemnými zmínkami v souvislosti se zdejší těžbou stříbra ve středověku. Štoly na Křemešníku původně vlastnil bohatý rod Rožmberků a později přešly do majetku Trčků z Lípy. Za třicetileté války těžba zcela ustala a štoly byly zasypány. Ty dochované pak sloužily jako příbytky pro poustevníky.
Studna až do pekla
Archeologické nálezy zde ale dokládají osídlení podstatně starší, již z doby kamenné. V okolí této hory najdeme i mnoho zajímavých pověstí, například o začarovaném koni, který mluvil lidskou řečí, nebo o hejkadlech (hýkadlech) a dalších strašidlech, číhajících v okolních křemešnických lesích. S těžařskou činností pak téměř jistě souvisí pověst, že se tu někde nachází studna tak hluboká, že vede až do pekla. O
Oltář v kostele
dvou snad nejzajímavějších pověstech si ještě povíme něco podrobněji.
Zázračná záchrana
Ve středověku na místě dnešního kostela stála od roku 1555 dřevěná kaple postavená v gotickém stylu. O jejím založení se dochovala pověst, která vypráví, že se pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský při procházce po okolních lesích náhle propadl do štoly. Nemohl se dostat ven, a tak se modlil. V modlitbě slíbil, že když přežije, postaví na Křemešníku kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici. Následujícího dne se mu povedlo dostat na povrch. Při návratu domů navíc již z dálky viděl celý Pelhřimov v plamenech. Jeho dům však zůstal nezničen a on jediný řádění ohně jako zázrakem přežil. Proto vděčný měšťan splnil slib a postavil na Křemešníku dřevěnou kapli. Ta byla v roce 1662 jako poděkování za konec třicetileté války přestavěna na kamennou.
V roce 1689 byla pod vrcholem kopce postavena kaplička zasvěcená Nejsvětější Trojici, která se dnes nazývá kaple sv. Jana Křtitele. Odtud vyvěrá léčivý pramen, který podle záznamů uzdravil mnoho nemocných a podle dostupných informací obsahuje vyšší podíl stříbra.
Z lupiče poustevníkem
Asi nejvýznamnější přestavbou zdejšího poutnického areálu však byla ta v roce 1710, kdy postupně začal vznikat barokní kostel v té podobě, jak ho můžeme vidět dodnes. V roce 1726 byly postaveny ambity a v roce 1734 dvě kaple, kaple Korunovace Panny Marie a kaple Mrtvých. V té najdeme mimo jiné náhrobek poustevníka Jiřího Mrňávka, který zde zemřel v roce 1676. Jeho ostatky byly nalezeny v roce 1933 pod sochou anděla u bočního vchodu do kostela a vidět je můžeme v zaskleném výklenku.
Ostatky poustevníka Mrňávka
O tomto poustevníkovi se dochovala pověst, že za třicetileté války přitáhly do pelhřimovského kraje pluky Švédů, které drancovaly široké okolí. Pomáhat jim měl právě bývalý rychtář Pelhřimova Jiří Mrňávek. Když byli sami Švédové přepadeni císařským vojskem, obvinili Mrňávka ze zrady a chtěli ho popravit. Ten stihl uprchnout a po čase se stal vůdcem loupežnické bandy.
Jednou, když jeho tlupa přepadla vozy s obilím, jedoucí z Rychnova do Řečice, posádka vozu se nedala a nejednoho z lupičů zranila. Mrňávek utržil mnoho sečných ran. V noci dorazil ke studánce, ve které se omyl a usnul. Zdál se mu děsivý sen, že za svůj život nic dobrého nevykonal. Když se vzbudil, došel na vrchol Křemešník a tam spatřil dělníky opravující kostel. S pláčem jim vyprávěl svůj příběh a přemluvil je, aby si mohl zřídit u kostela poustevnu. Ta se dodnes nachází poblíž Zázračné studánky. Je zajímavé, že se o poustevně dlouho nevědělo, ale v roce 1925 se zřítil mohutný buk a odkryl tak vchod do poustevny za kaplí. Je to jen další náhoda, nebo zázrak, kterých je na tomto místě požehnaně?
Nacistům pod nosem
Další ze zajímavostí je relikviář v podobě Svatováclavské koruny s ostatky svatého Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Korunu věnoval prezident Edvard Beneš. Za 2. světové války prý byla totiž na Větrném zámečku v nádržích na vodu ukryta část pokladu z Pražského hradu a koruna uložená pod oltářem českých patronů byla poděkováním zdejším lidem za ochranu státního pokladu.
Větrný zámek
Vchod do Větrného zámku
Mohou snad i ostatky svatých zesilovat pozitivní energii místa? Když si uvědomíme, že celou válku toto poutní místo obývali nacisté, je vlastně dalším zázrakem, že neobjevily zde ukryté poklady. Větrný zámeček se nachází hned pod kostelem a má rozsáhlá sklepení, kde se nacházel již zmíněný úkryt pokladu.
V zájmu Třetí říše
V minulosti se na Křemešník konalo až pět poutí za rok. V roce 1832, kdy vypukla epidemie cholery, se zde sešlo až 60 000 poutníků. Za 2. světové války zde sídlil stočlenný oddíl SS, aby údajně znemožnil věřícím navštěvovat toto zázračné místo. Můj osobní názor však je, že tak silný oddíl SS nebyl na Křemešníku jen pro zastrašování okolí. Nechtěli nacisté využít místa se silnou energií pro své vlastní potřeby? Uvědomíme-li si, že nacisté se silně zajímali o mystiku a okupovali zejména místa, která obestíralo mnoho pověstí, všude, kam se dostali. Tedy i u nás …
Petr Matura
Foto: autor, wikipedia
Štítky: 3. říše, energie, poutní místo, studánka, zázrak
Sdílet na Facebooku
