Muchomůrka, létající sobi, Santa Claus a staročeský kuba. Tajemné cesty vánoční symboliky

Mystéria / Různé / 24. 12. 2019

V populární kultuře patří Santa Claus a jeho létající sáně tažené soby mezi vánoční klasiku. Dokonce jsou díky básni Clementa C. Moorea (1779 – 1863) „kodifikováni“ tak, že jich je osm a mají dokonce i jména – Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Dunder a Blixem. Kde se ale vzala jejích schopnost létat?

Nizozemský Sinterklaas

Odpověď, kupodivu, najdeme hned v další vánoční dekoraci, u nás možná poněkud méně obvyklé, a to muchomůrce červené. Stačí vědět jen tolik, že obsahuje halucinogenní alkaloidy muscarin a muscaridin, který navozuje, kromě mnoha dalších účinků, představu odosobnění a lehkosti až letu.

Halucinogenní muchomůrka

A nyní trochu zkratkovitě. Muchomůrky se hojně vyskytují v severních lesích, kde je požírají sobi a na soby je úzce navázána celá severská kultura, a to včetně šamanství. Lze předpokládat, že ti, co se o soby starají, si povšimli, že někdy se tato zvířata chovají divně, a vypozorovali, že se tak děje poté, co se napásli muchomůrek. Pak už nebylo nic jednoduššího, než napodobit soby. Aktivní uživatelé této drogy vypozorovali, že k „přiměřené” intoxikaci člověka stačí jedna velká muchomůrka, anebo dvě male, přičemž „nejlepší” jsou male muchomůrky z vyšších poloh, které mají na klobouku hodně teček. Doporučuje se začít s nižšími dávkami, cca ¼ klobouku.

 

Laponští šamani ovšem přišli na to (a je možná lepší neptat se, jak), že stejně opojná jako muchomůrky, je i moč sobů, kteří se jí napásli, a proto tato tekutina patří do jejich šamanské výbavy. Další zkratkou se dostáváme k tomu, že Santa Claus je vlastně personifikací muchomůrky červené už jen proto, že jeho oblek je stejné barvy – červený a bílý, i když se, pravda, obejde bez puntíků.

A také Děda Mráz

Mohlo by vás ještě zajímat:  Bloudí Hořinou duše mrtvých pohanů?

Zároveň se ale Santa Claus podobá I ruskému, resp. slovanskému Dědovi Mrázovi, jehož předobrazem byl „bůh zimy” v podobě starce přinášejícího zimní počasí, led a mráz, I když místo sobů zapřahá bílé koně (tedy koně barvy sněhu). Jméno Santa Claus potom vzniklo z nizozemského Sinterklaas, které je zkratkou slova Sint Nicolaas – svatý Mikuláš. Podoba Santa Clause jako veselého obtloustlého a vitálního senior tak, jak ji známe dnes především z reklamních kampaní Coca-Coly, se objevuje už před rokem 1931, kdy vznikla první reklama tohoto druhu.

Za naše kraje dodejme jen tolik, že houby bývaly I tradiční součástí štědrovečerní tabule, a to v podobě tzv. kuby, postního jídla sestávajícího z hub a krup. Je jasné, že tyto houby se musely nasbírat v létě a že nikdo soudný by do nich asi muchomůrku červenou nepřimíchal. Ale co když v malém množství ano a dokonce úmyslně, na podporu onoho kýženého „kouzla Vánoc”? A kdo se neodváží muchomůrku pozřít, může se na ní aspoň podívat jako na vánoční dekoraci.

Muchomůrka pro štěstí na historickém novoročním přání německé provenience

Devátý sob

K tradičnímu osmičlennému sobímu spřežení Santa Clause přibyl roku 1939 jeho devátý a nejmladší člen, sob Rudolf se svítícím nosem, a to v pohádce Robert L. Maye (1905-1976). Vypráví o tom, že malému Rudolfovi se kvůli jeho svítícímu nosu nejdřív všichni smáli, než se mu dostalo té cti vést Santa Clausovo spřežení. Protože Rudolf jako jediný dokáže prosvítit cestu mlhou a nepříznivým zimním počasí. Jeho nosík by tedy měl spíše svítit jako světlomet či mlhovka, ale autor se nedal zmást a vybavil svého Rudolfa čenichem spíše v podobě signálního světla. Samozřejmě červeného.

Jitka Lenková

obr.: autorka, aukro, livecard.xyz, nationale-intocht1

Mohlo by vás ještě zajímat:  MÁTE DOMA DUCHA? První pomoc, když vám bere energii

 

 

 

 

 

 


Štítky: , , ,





You might also like