Mor – předsudky, pověry a mýty středověku. Ale i kousek pravdy

Různé / zdraví / 22. 8. 2019

Na začátku dvacátého století otec mikrobiologie Robert Koch (1843-1910) publikoval teorii, že to byly právě krysy, které šířily a přenášely mor. Do té doby byla nemoc prakticky nevyléčitelná a téměř 100% infikovaných na ni zemřelo.

S morem a strachem z infekce je spojeno mnoho pověr, znamení a zvyků. Lidé věřili, že k tomu, aby nemoc opustila osadu, musí úplně nahá žena orat zemi blízko jejího domu. Mor měl být zlikvidován mnoha „účinnými“ způsoby – drahými amulety, které fungovaly jako ochrana před nemocí, nebo vycpaným zvířetem, umístěným blízko domu a naplněným rtutí. Ve Francii kněží převázali dům lanem a pak ho spálili. Někteří dokonce věřili, že mor byl poslán zlými duchy jako trest za hříchy.

Lidé se také domnívali, že moru se dá vyhnout uzamčením domu – nemoc vstoupí pouze do neuzavřeného obydlí. A když se lidé chystali někam ven, nesli s sebou květiny, protože se domnívali, že vůně „černou smrt“ děsí a odpuzuje. Aby neonemocněli, pili také hodně mléka.

Lidé ale také věřili, že kromě boje s touto chorobou je nutné bojovat také s těmi, kdo ji přinesl. Ty, koho považovali za viníka, vyhledávali a zabíjeli. Za hlavní nepřátele byli obvykle považováni Židé, o nichž ještě před epidemií a vůbec obecně platilo, že se jedná o podvodníky, a původce všech špatných věcí na tomto světě. Panovalo přesvědčení, že Mojžíšovi potomci od pradávna používali během svých magických obřadů krev dětí a pohanů, tedy křesťanů.

Příkladem takového negativního vztahu k Židům byly události roku 1144 v Anglii, kdy se vyšetřovala vražda anglického chlapce. Dospělo se k závěru, že tento zločin byl rituální povahy a byl spáchán, jak jinak, členem místní židovské komunity. V roce 1262 zemřelo v Londýně z neznámé příčiny asi 500 obyvatel a Židé byli obviněni nejen z vraždy, ale také z otravy studní, a to proto, aby vyhladili katolíky.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Proč saháme lhářům na nos? Vše vysvětlí tzv. obrácený Pinocchiův efekt

Na obranu Židů vydal až císař Svaté říše římské Fridrich II. (1220–1250) dekret, kterým zrušil veškeré obvinění proti židovskému národu, přičemž zdůraznil, že Talmud zakazuje použití lidské krve pro rituální účely. Tím však situaci nijak nezachránil. Hysterie díky šíření moru dále rostla.

Během vrcholu této nemoci v letech 1348–1351 proběhlo v Evropě mnoho nepokojů a pogromů židovských komunit, což vedlo ke smrti tisíců lidí. Lidé považovali Židy za potomky ďábla kvůli skutečnosti, že Židé byli méně nakaženi morem než jiné národy. Jak to bylo možné?

Dnes to díky vědeckému výzkumu už víme – mezi Židy nebyla tak častá krevní skupina 0, která bývá obvykle nejvíce náchylná k infekci. V té době však lidé o něčem takovém neměli tušení a vše vysvětlili jako „spiknutí Židů proti křesťanům“.

V roce 1351 se počet obětí moru snížil a epidemie začala ustupovat. Proto se i pronásledování Židů dočasně zastavilo. Ale i tak si „černá smrt“ při této epidemii vyžádala asi 15 milionů obětí…

-skm-

Obr.: daily.jstor.org, travel.delik.com, facebooku, History Today

 


Štítky: , , ,





You might also like