Lidská tvář na Marsu musela zmizet. Proč?

Světové záhady / 17. 10. 2019

Dívá se na nás z Marsu portrét člověka? Palčivá otázka naznačující, že bychom nemuseli být ve vesmíru sami, začala žít svým vlastním životem 25. července 1976.

Fotka z Vikingu

Tehdy si astronom Tobias Owen prohlédl pod lupou fotografii č. 35A72 pořízenou americkou sondou Viking 1 vypuštěnou roku 1975 k Marsu. Objevil na ní v oblasti zvané Cydonia zajímavý útvar, který ze všeho nejvíce připomínal lidskou tvář.

Později znovu na tento útvar upozornil elektroinženýr Vincent diPietro, který se zabýval zkvalitněním této fotografie. Tzv. „Tvář“ totiž na fotografii z Vikingu tvořilo pouhých 64 x 64 pixelů (bodů) s tím, že každý pixel zabíral plochu 45,7 x 47,2 metru povrchu Marsu. Šlo tedy o rozlišení nepříliš velké. DiPietro přišel s nápadem optimalizovat původní fotografii tak, že zobrazovací technikou zprůměrovaný odstín jednoho každého pixelu převede do jeho pravé podoby. Místo toho, aby se Tvář rozplynula, jak očekávali skeptici, odhalily se na ní další podrobnosti. Navíc stejně jasné viditelná „Tvář“ se objevila i na dalším, později nalezeném snímku s číslem 70A35, i když zde na ni Slunce svítilo z jiného úhlu. Tento snímek Viking pořídil o 35 dní později a bůhví proč byl založen na nesprávném místě.

Objev světového významu?

Dalo by se očekávat, že takový objev, byť třeba jen domnělý, tedy nalezení uměleckého díla vytvořeného jinou než lidskou civilizací na jiné planetě než je Země, uvede vědce do stavu horečnatého napětí a touhy po jeho co nejdřívějším potvrzení či vyvrácení.

Kupodivu se tak nestalo. Trvalo víc než dvacet let, než sonda Mars Global Surveyor pořídila další snímky této oblasti, a to v letech 1998 a 2001. Na nich zmíněný útvar vypadá již více jen jako jakýsi pahorek než jako tvář. Stejně jako na snímcích sondy Mars Express z července roku 2006.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Zastavil Archimédes neporažené Římany tajnou zbraní?

Skeptici by řekli, že tím je vše vyřešeno. Ke vzniku „Tváře“ přispěl optický klam a nízká kvalita snímků z roku 1976, zatímco modernější technologie na jejím místě „vidí“ jen jistou terénní nerovnost.

Raději vše utajit

Zastánci opačného názoru mohou například namítnout, že pravé jsou pouze fotografie z Vikingu a ty pozdější byly záměrně upraveny tak, aby „Tvář“ už nebyla vidět. A proč? Protože podle nich by potvrzení toho, že ve vesmíru nejsme sami, bylo pro lidstvo zatím příliš velkým šokem. Tak velkým, že by ho naše civilizace také nemusela přežít. A tak je lepší tento jasný důkaz existence mimozemské civilizace prozatím (?) zamaskovat.

Zbývá zodpovědět poslední otázku. Může existenci Tváře na Marsu s konečnou platností potvrdit anebo vyvrátit alespoň výzkum přímo na místě, byť k němu dojde třeba až za desítky let? Ano – i ne. I u nás, na Zemi, existují skalní útvary, např. v jihoamerickém Marcahuasí, o nichž si nejsme jisti, zda jde o dílo přírody či nějaké dávné, nám dosud neznámé civilizace. Tak dávné, že její výtvory, byť tesané z kamene, zvětraly k nepoznání.

Jitka Lenková

Obr.: collective ecolution,ArtStation, Sky Image Lab, commons wikimedia


Štítky: , , ,





You might also like