Lákavé zlaté zahrady. Jak se ale do nich dostat?

České záhady / Ezoterika / Různé / Světové záhady / Záhady minulosti / 23. 4. 2020

Mnoho lidí si klade otázku, zda existoval ráj, ona prapůvodní zlatá zahrada. plná radosti a blaženosti. Kde se onen ráj vlastně nacházel? Můžeme se tam dostat i dnes? S největší pravděpodobností ano. A nemusíme proto ani zemřít. To není jen moje příliš odvážná domněnka. O návštěvě ráje vypráví mnoho různých literárních památek i dalších pramenů. Cesta vede tam i zpátky, málokdo ji však dokáže najít a úspěšně projít.

Nebezpečí jsou zjevně příliš četná i neobvyklá. Je třeba změnit stávající fyzikální i duchovní konstanty, náš prostor a čas k přesunu fyzickému a naši duši (či stav vědomí, chcete-li) k přesunu duchovnímu (či astrálnímu). Do paralelních prostorů včetně ráje je možné proniknout oběma těmito způsoby, každým zvlášť nebo i najednou. Je vysoce pravděpodobné, že bytosti a věci „odtamtud“ zase pronikají sem k nám. Vydejme se dnes po jejich stopách.

Byl to ráj?

Je až zarážející v jakých pramenech a s jakou četností se s motivem ráje či „zlaté zahrady“ setkáváme. Její popis se nám nepřímo zachoval v řadě variant. Ta patrně se dochovala v sumerském eposu o Gilgamešovi a dodnes uchvacuje svojí krásou: „Stromy tam byly z drahokamů, rostly do výšky a ne příliš hustě, takže dávaly příjemný stín a mezi nimi se táhly chodníky pokryté perlami. Z drahokamů byly i keře, tu rostla smaragdová réva, tam nesl karneol ovoce, lazurit se leskl zeleným listím a měl zářivé barevné plody, překrásný pohled.“

Ve všeobecném povědomí je mnohem živější zjevně mladší představa biblického ráje jako místa prvního pobytu Adama a Evy po jejich stvoření. Rostliny a stromy v tomto ráji jsou stálozelené, stáleplodící a všechna zvířata tam spolu žijí v míru.

Stejnou nádheru popisuje i prorok Ezechiel: „Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy, rubínem, topasem, jaspisem, chrysolitem, karneolem, onyxem, safírem, malachitem a smaragdem…“

Mohlo by vás ještě zajímat:  Tajemství města Tanais. Vzniklo na místě tragédie, zbyly z něj jen ruiny

Tisíc a jedna noc

Podívejme se teď na popis „zlaté zahrady“ z úplně jiného pramene. Hrdina onoho dávného příběhu nalezl „dům jako je ráj a v něm zahradu se stromy zelenými a zralými plody posetými a ptáci tam cvrlikali a vody se tam rozlévaly“. Toto kouzelné místo objevil v Pohádkách Tisíce a jedné noci jeden princ v jedné ze čtyřiceti komnat jistého zámku.

Lákavý motiv se znovu ve stejném díle opakuje ve vyprávění o Danšáhovi. I ten v Šalamounově zámku v Údolí mravenců otevře zakázaný pokojík a objeví tam „ohromné jezero a na břehu toho jezera malý zámek ze zlata stříbra a křišťálu s okny z drahokamů, mramor ze zeleného berylu a rubínu a smaragdu a podlaha byla vykládána drahokamy na způsob mramoru. A uprostřed onoho zámku byl bazén ze zlata s vodotryskem naplněný vodou a okolo onoho bazénu byla zvířata a ptáci zrobení ze zlata a stříbra, z jejichž útrob vycházela voda. A když zavál vánek, vnikal do jejích uší i švitořili každý druh svou řečí.“

Arabské motivy v českých pohádkách

Ozvěny orientálních příběhů kupodivu najdeme třeba i u Boženy Němcové. V pohádce O neohroženém Mikešovi se hlavní hrdina velmi podivil, „když kolem dokola viděl všude světlo a spatřil krásnou zahradu v níž skvostný zámek stál.“ Houževnatost tohoto motivu dokazuje i moravská pohádka o Janíčkovi (B. M. Kulda). Hlavního hrdinu zavedou dva muži, kteří vyskočili z nějaké skříňky po obrovi, do zámku s krásnou zahradou. Z kontextu příběhu, resp. z nedostatku bližších údajů, je možné dovodit, že oni tajemní muži dovedli Janíčka dovnitř skříňky a tam že byly všechny ty divy, protože o jiném zámku není v příběhu řeč. Janíček si potom v zahradě natrhá květiny, kterými ohromí princeznu. Tento základní motiv se opakuje ještě v mnoha dalších pohádkách.

Sídlo řeckých bohů

Ve výčtu různých rájů můžeme pokračovat stále dál. Řecký ráj jako sídlo řeckých bohů se dle mytologických představ nachází na hoře Olymp, je tam stále krásné počasí, neprší tam, nesněží, nefouká vítr, bohové tam žijí ve skvostných palácích vystavěných Héfaistem, jedí ambrosii, pijí nektar a nechávají se obsluhovat překrásným hochem Ganymedem a neméně nádhernou Hébe. Svým zpěvem je při tom obveselují Charitky (v římské mytologie známé jako Grácie).

Mohlo by vás ještě zajímat:  Japonský elixír dlouhověkosti?

Muslimský ráj s pannami

V muslimském ráji rostou ty nejkrásnější stromy s tím nejchutnějším ovocem. Stačí jen natáhnout ruku – a hned se v ní ocitne žádaný plod. Ovoce přesto ze stromů nemizí a stromy neopadávají. Kromě toho blažení v ráji požívají nesmírně chutné víno, které nevzbuzuje opilost, a mohou se milovat s krásnými černookými dívkami, huriskami, jejichž panenství se po každé souloži automaticky obnovuje.

Na toto pojetí ráje navazuje vyprávění Marka Pola o Starci z hor, který si získával oddanost svých stoupenců, asasínů, tím, že jim umožnil pobyt „v ráji“. Byla to prý zahrada vybudovaná někde v horách po vzoru ráje popsaného Mohamedem. Rostly tam nádherné stromy a keře se skvělými plody, stály tam paláce zdobené zlatem a v umělých kanálech kromě vody teklo i víno a med. Nechyběly ani ty nejkrásnější ženy.

Zlaté město

Podobné vize mohou mít i obyčejní lidé, a to úplně náhodou. Barvitě to popisuje paní J. V. z Moravy. Ta se již v roce 1966, tedy dávno před tím, než se u nás objevila záplava informací o UFO a mimozemšťanech, náhle místo na polní cestě ocitla v „nádherném městě, kde slunce svítilo neuvěřitelně jasně a střechy se leskly jako by byly ze zlata, bylo tam plno jasu a slunce.“

Zlaté město, konkrétně Nový Jeruzalém, slibuje svým věřícím na několika místech Bible. Obzvlášť vynikající je popis v Apokalypse (kap. 21): „… ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje od Boha…jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál…hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata…“ V základech města jsou použity jen drahé kameny – jaspis, safír, chalcedon, smaragd, sardonyx, karneol, chrysolit, beryl, topas, chrysopras, hyacint a ametyst….

Není divu, že i prostí smrtelníci se pokoušeli tuto nádheru napodobit. Na Karlštejně to byl Karel IV., v Jižní Americe Inkové, v Jeruzalémě král Šalamoun. Ztracený ráj hledali básnici, malovali malíři.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Trápí vás pořád nějaké problémy? A víte, jaký má vaše duše vlastně úkol?

Je vůbec možné, aby tak silný archetyp, zlatá zahrada, neměl někde v historii svoji skutečnou předlohu? Kde ji však hledat?

Jitka Lenková

Obr.: www.meds24h.com, www.aminoapps.com, www.wallpaperaccess.com, www.quora.com

 


Štítky: , , , , , , ,





You might also like