Kudy vede cesta do zlaté země Punt a ztraceného Ofiru?

Světové záhady / 14. 11. 2019

Víme o nich tak málo a přesto existovaly. Zbytek červené krášlící barvy, vyrobené z antimonu v kelímku starém více než 4000 let, popsané tabulky z hrobu egyptského kormidelníka a stavby provedené z příkazu jedné egyptské královny to jsou naše stopy vedoucí po tajemné „zlaté země Punt“.

Hatšepsovet se jmenovala egyptská královna, která vládla v letech 1511—1480 př.n.l. jako farao nad nilskou zemí. Patřila k největším ženským postavám světových dějin a její život je naplněn jak tragickými událostmi, tak velkými činy. Její otec Thutmose I. udělal z Egypta světovou velmoc, ale měkl problémy se svým následnictvím. Poněvadž podle zákonů země mohla královská dcera vládnout jen jako manželka faraóna, byla Hatšepsovet provdána za Thutmose III. Jenže to byl slaboch, takže ho jeho ctižádostivá žena posléze zbavila trůnu a vládu převzala proti všem zvyklostem sama.

A vedla si jako skutečný farao. Víme třeba, že západně od Théb, na horním toku Nilu v horském údolí Der el-Bahari, dala Hatšepsovet zbudovat obrovský chrám-hrobku, který měl sloužit k pohřbení jejího otce a později i jí samé. Sama nazývala tuto gigantickou stavbu „kouzelnými zahradami boha Amona“ a její terasy „terasami myrhy“. Myrha podle legendy rostla v bájné zemi Punt, odkud měli kdysi přijít sami bohové, v Egyptě nerostla.

Proto se Hatšepsovet rozhodla, že do země Punt vypraví expedici. „Nikdy nebyly do Egypta dovezeny vzácnější předměty,“ říkají dávné záznamy o této bájné výpravě v chrámu v Der el-Bahari. Slonová kost, eben, stříbro a zlato, vzácná dřeva a myrhová pryskyřice, neznámá zvířata, paviáni a panteři byli nákladem pěti velkých třístěžňových veslic, které přivezly do Théb také žádané myrhovníky.

Tato velká expedice se uskutečnila v roce 1493 př. n. l. a lze tvrdit s určitostí, že lodě nepluly do země Punt nazdařbůh. Ze záznamů zachovaných z dřívějších dob bylo bezpečně známo, kde se tato bájná země bohatství nachází. Pravděpodobně existovaly záznamy z období, kdy zemi kolem Nilu ovládaly divoké kmeny Hyksosů, které porazil královnin otec Thutmosis I. Bezpečně známe jen zmíněné tabulky kormidelníka jménem Knemhotep, který zemřel asi kolem roku 2300 př.n.l. (asi 800 let před Hatšepsovet), a který — podle záznamů na nich — cestoval do země Punt se svým kapitánem Hwj celkem jedenáctkrát.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Perpetuum mobile objeveno – a znovu ztraceno!

Knemhotepovou současnicí musela být i majitelka zmíněného kelímku s růžovou barvou na tváře, poněvadž podle rozborů zbytků v laboratoři bylo zjištěno, že toto líčidlo obsahovala antimon. A ten kolem roku 2300 př. n. l. v Egyptě znám nebyl. Vyskytoval se ale v Africe, a to jen v oblasti dnešní jižní Rhodesie a v Transvaalu, na dolním toku řeky Zambezi, tedy asi 8000 km daleko od oblasti Rudého moře, odkud lodě mohly vyplout. V této oblasti byly kromě toho známy i velké zásoby zlata. Byla tedy „zlatá země Punt“ totožná s nalezišti zlata na Zambezi? S určitostí to dnes nelze rozhodně tvrdit. Punt a její poklady byly také spojovány s Indií, nebo s opuštěným tajemným městem Zimbabwe.

Je jisté, že i po smrti Hatšepsovet byly do země Punt dále vysílány výpravy. Podle starých dokumentů založil prý Ramses III. kolem roku 1180 př. n. l. v zemi Punt dokonce hornickou osadu k těžbě zlata. Podle jiných historických dokladů měli do této země najít cestu i Féničané, jejichž král Tyros poslal výpravu pro zlato do Ophiru. Byl snad totožný se zemí v Egyptě známou jako Punt?

Bylo by to docela dobře možné. Podle délky plavby, která trvala roky, nelze toto místo hledat na pobřeží Arábie, jak se původně myslelo, a jehož lze dosáhnout výpravy už za 65 dnů. Šlo asi o cestu k Zambezi, šlo tedy zřejmě právě o bájnou zemi Punt, o níž mohl král Tyros vědět od egyptských faraónů, s nimiž byli féničtí vládci spřízněni. Slavná doba Féničanů mezi roky 950—750 př. n. l. souhlasí i se záznamy o jejich výpravě za zlatem. A když kolem roku 730 př. n. l. byla oblast s výchozím přístavem výprav Ezeon-Geber obsazena Syřany, ustaly výpravy do zlaté země Ophiru (Puntu?) a bájné poklady upadly v zapomenutí. Teprve v 10. století n. l. objevili jihoafrická zlatá naleziště znovu Arabové. Ani od nich však přesně nevíme, kde „zlatá země Punt“ ležela, lze jen tušit, že cesty Hyksosů, Egypťanů, Féničanů i Arabů směřovaly za zlatem do východní Afriky. Zda ale Punt a Ophir ležely právě tam, s jistotou tvrdit. Nemůžeme. Možná tak zůstávají neobjeveny dodnes – i se svými poklady.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Nečekané překvapení - pyramida v Indonésii skrývá prastarý chrám

-skm-

Obr.: Egypt Tours Portal, WallPaperscraft, youtube

 

 

 


Štítky: ,





You might also like