Obec Žehuň nacházející se nedaleko Kolína ve Středočeském kraji skrývá zajímavý cíl k výletu i k ezoterickému bádání. Já se sem vypravil v létě loňského roku.
Kostnice v Žehuni
Specifická energie
Kostnice nacházející se v areálu hřbitova u kostela sv. Gotharda byla postavena Františkem Kermerem v letech 1765 – 1766 a existuje možnost, že nahradila kostnici starší, vybudovanou původně na místě dnešní školy. Najdeme zde také kosti ze zrušeného hřbitova.
Je zajímavé, že i když kostnice obecně nejsou nijak příjemným místem a jedná se spíše o místo k rozjímání, které nás nutí přemýšlet o pomíjivosti života, nepůsobila zde na mě žádná negativní energie a necítil jsem se nikterak depresivně. Musím podotknout, že jsem předtím nečetl nic o místní historii a ani studii psychotronika Ing. Miloslava Šafaříka, který se tímto místem velmi podrobně zabýval.
Interiér kostnice v Žehuni
Dovolím si citovat: ,,Sakrální stavby, jakož i Hřbitovní kostnice sv. Gotharda v Žehuni, reprezentují rezonanční prostor pro energii, která má výrazně pulzní charakter, daný místem, tvarem stavby, materiálem, hmotností zdí, tvarem střechy, orientací vůči severu, specifickou členitostí prostoru, pohybem vody v podzemí, rozsahem a místem působení G-zón, ale především objemem a uspořádáním kostí. Dynamika změn akumulované energie kostnice vytváří neopakovatelné prostředí, působí na návštěvníka a jeho energetický systém. V kostnici jde o síť prolínajících se vztahů a informačních energií.“
Čí kosti jsou zde uloženy?
V této studii se dále můžeme dočíst, že osobě, která kostnicí projde, se zvýší hodnota životní energie a její energetické pole se zharmonizuje. Za sebe mohu potvrdit, že to tak skutečně je, jelikož jsem nebyl předem ovlivněn těmito informacemi a po návštěvě kostnice jsem se cítil o mnoho lépe.
Dnes se o ní začíná mluvit i v souvislosti s lebkami husitských bojovníků, a to díky výzkumu profesora Václava Smrčky, jež započal v roce 2017. Ten si povšiml typických poškození, která způsobily husitské zbraně, jako například řemdih nebo okovaný cep. S velkou pravděpodobností jde i proto o kosterní pozůstatky bojovníků z bitvy U Lipan z roku 1434. O důvod víc, proč toto místo případně navštívit.
Dalším silným místem je samotný kostel sv. Gotharda. Ten vznikl pravděpodobně na místě daleko staršího pohanského kultovního místa, neboť nedaleko Žehuně na kopci Oškobrh se nacházela keltská osada.
Kostel sv. Gotharda v Žehuni
Stačí 10 minut
Založení samotného kostela sv. Gotharda v roce 1137 dokládá latinský zápis v Hradišťsko-Opatovickém letopise. Založen byl opatovickými benediktiny, kteří byli po určitý čas i majiteli kostela a rovněž vsi, která kolem vznikla. V roce 1748 musel být starý kostel zbourán a roku 1753 započala stavba kostela nového, jež trvala až do roku 1762. Podle památkářů obsahují jeho zdi zbytky původního románského kostela. Hlavní oltář sv. Gotharda namaloval slavný malíř Viktorin Ignác Raab.
V kostele se nachází velmi pozitivní zóna, což mohu rovněž potvrdit vlastní zkušeností. Podle psychotroniků energetické linie kostelů vždy tvoří energetický kříž, orientovaný podél osy kostela, a energetický bod. Energetické body se nacházejí nejen v sakrálních stavbách, ale i mimo ně, na vrcholech kopců, na posvátných místech a někdy i u novějších staveb, které byly postaveny a navrženy citlivými jedinci, nebo je lze nalézt kupříkladu též i podle nauky feng-šuej. Všude tam můžeme pocítit stav posvátna, který vůbec nesouvisí s tím, jakého vyznání jsme. Dávní stavitelé jistě využívali znalostí přírodních energií a používali k tomu i energii, kterou člověk vytvářel například při vykonávání obřadů – a tak se spojoval s energiemi místa. 
V žehuňském kostele stačí skutečně pobýt deset minut a každý vnímavější jedinec na sobě okamžitě pocítí pozitivní změny. Tato nenápadná obec jistě stojí za návštěvu a prohlídku kostela si můžete dohodnout s velmi ochotnými dobrovolnými průvodci.
Petr Matura
Foto. autor
Sdílet na Facebooku
