Jak rod Bebeků přišel k svému nesmírnému bohatství?

Mystéria / Různé / Světové záhady / TOP články / 9. 6. 2019

Z hradu Salgó jsou dnes k vidění už jen ruiny, ale byla alespoň zrekonstruována věž. Zřícenina se nachází poblíž maďarsko-slovenských hranic a dá se k ní dostat z obce Salgótarján. Tento hrad je i přesto poměrně dost známým a zajímavým turistickým lákadlem. Ukrývá totiž nejedno tajemství. 

Z jeho věže je naprosto jedinečný výhled na okolní hory a sousedící Slovensko. Salgó, který vznikl asi po mongolském vpádu do Uher mezi roky 1241-1242, se tyčí na příkrém vrchu sopečného původu ve výšce 625 metrů přímo proti hradu Somoskö (Šomoška), jenž je na severní straně. Kromě Šomošky a Fiľakovského hradu byl hrad Salgó kdysi součástí významné hradní trojice, která střežila důležitou obchodní cestu směřující severojižně.

Kde se vzal, tu se vzal hrad Salgó

Hrad byl s největší pravděpodobností postaven okolo roku 1270 na popud Šimona Kacsicse (Kačiče), který pocházel ze šlechtického rodu původem z chorvatského Omiše. V první polovině 14. století Kačičové také vlastnili třeba hrady Fiľakovo, Šomoška a Hajnáčka. Celková výstavba hradu Salgó byla dokončena až v 15. století. Písemné zdroje se však o něm zmiňují až v roce 1348 spolu s vesnicí ležící v údolí.

Počátkem 14. století se hradu museli původní vlastníci zříci, protože se ho zmocnil Matúš Čák Trenčanský. Ovšem po jeho skonu v době vlády uherského krále Karla I. Roberta z Anjou se šlechtickému rodu vrátil. V roce 1411 panství zdědil Šimon z rodu Szécsényi, ale během husitských válek, které zasáhly i na území tehdejších Horních Uher, se na nějakou dobu stal vlastnictvím proslulého vojevůdce Jana Jiskry z Brandýsa.  

Krvavá historie: Obsazen husity a dobyt Korvínem

Hrad Salgó byl po dobu deseti let obsazen husitskými vojsky, v roce 1460 ho však dobyla armáda uherského krále Matyáše Hunyadiho (zvaného Korvína) a majetek se tak zpět vrátil do rukou koruny. Získal ho Štěpán z významného a velmi bohatého uherského rodu Szapolyai (Zápolských), který původně pocházel z území dnešního Chorvatska. Členové tohoto rodu získali mimo základních rodových statků i panství Spiš, Kežmarok a další. Také se jim podařilo dokončit celkovou výstavbu hradu Salgó. V roce 1527 ho po Zápolských převzal Štefan z Vrbovce čili Werböczy. 

Habsburkové poskytli hrad Salgó Bebekům

Mohlo by vás ještě zajímat:  Perpetuum mobile objeveno – a znovu ztraceno!

V roce 1544 se ocitl hrad Salgó v rukou Habsburků, kteří ho pronajali bohatému Františku Bebekovi. O tomto hradním pánovi se rozšířila pověst, že je velmi krutý. Prý nechával shazovat zvony z kostelních věží a z nich pak nechal odlévat děla. A nejspíš nešlo o legendu, neboť největší sbírka původních bronzových děl nacházejícím se v muzeu Betliar na Slovensku tento fakt potvrzuje.

Bebek, násilník a penězokazec

Župan František Bebek byl asi doopravdy zákeřným mužem s jistými násilnickými sklony. Chtěl si vylepšit své jméno v očích katolické církve, tou dobou silně ohrožené rozvíjejícím se reformačním hnutím, a tak kolem roku 1540 uvěznil a držel v zajetí na svém hradě Krásná Hôrka protestantského kazatele a představitele reformačního učení Ondřeje Fischera, jenž předtím kázal v Rožňavě, Levoči, ale rovněž ve Smolníku. Nakonec ho nechal shodit z nejvyšší hradní věže.

Ovšem na tomto hradě i na Salgó se děly další nekalosti: byla odhalena tajná falešná mincovna a Bebek tak o hrad, který měl v držení, opět přišel.

František z rodu Bebeků rád odpíral poslušnost králi Ferdinandovi. V polovině 16. století se přidal na stranu Turků a bojoval s nimi proti císaři, jehož armádu zahnali k Rožňavě. Postavení Bebeků se tak stalo velmi nejistým. Proto František odešel do Sedmihradska, kde byl s podporou Turků ustanoven říšským správcem u dvora ještě nezletiletého uherského panovníka Jana Zikmunda Zápolského. Ovšem tento pobyt se mu stal nejspíš osudným. Byl prohlášen za tureckého přisluhovače, přišel o veškerý majetek a roku 1558 byl údajně zavražděn. 

Kdo vlastně byli Bebekové?

Rod Bebeků měl podle některých legend kořeny mezi pastýři, jiné prameny však uvádějí, že šlo o chudé, ale velmi ctižádostivé zemany a tvrdé muže, kteří se nezastavili před ničím. Pravděpodobně se stali náhodnými objeviteli bohatých nalezišť drahých kovů. Díky tomu zaznamenali obrovský mocenský vzestup už ve 14. století a počátkem 16. století se z nich stal jeden z nejmocnějších rodů. Vlastnili sedm hradů, k nejvýznamnějším patřila Krásná Hôrka, o niž vedli spor a který se jim podařilo v roce 1352 vyhrát. Bebekové mírumilovností zrovna neoplývali, spíše byli vlky v rouše beránčím. Některé zdroje dokonce hovoří o tom, že se jednalo o známé středověké „výpalníky“, kteří díky těžbě nerostného bohatství, hlavně železné rudy a mědi v oblasti Gemeru hodně zbohatli.

Mohlo by vás ještě zajímat:  POODHALENÉ TAJEMSTVÍ DRAČÍ MAGIE

A co bylo dál s hradem Salgó?

V době 16. století byla oblast Uher postižena mohutnými záplavami, navíc ji okupovali Turkové. Hrad vystřídal několik majitelů, k nimž patřil například Farkas Dercsényi, který kvůli tureckým vpádům nechal sídlo opevnit. I tak došlo k jeho obléhání a nakonec hrad přešel do rukou Turků. 

Až na konci 16. století se po dobytí královskou uherskou armádou navrátil do majetku koruny.

Hrad Salgó však posléze vlivem nestálých povětrnostních podmínek dále chátral, až z něj zůstaly jen ruiny…

….

Text: Iva Lhotská, foto: Shutterstock, zdroje: beliana.sav.sk, P. Šafránek: Falešné peníze z hradu Salgó, hrady-zamky.sk, zones.sk, dejiny.cz, stavitele-katedral.cz, dobrodruh.sk, csesztve.hu, infoglobe.cz


Štítky: , , , ,





You might also like