Hotový zázrak. Cutomu Jamaguči jako jediný přežil Hirošimu i Nagasaki

Medicína a léčitelství / Různé / 28. 4. 2020

V roce 1945 se lidstvo poprvé setkalo s jadernou zbraní tváří v tvář. Bomby, které 6. a 9. srpna toho roku dopadly na města Hirošimu a Nagasaki, do čtyř měsíců po nálezu zabily až 150 000 lidí, z toho asi polovinu hned při výbuchu a do 24 hodin po něm. Přesto se našel člověk, který přežil oba výbuchy Japonec Cutomu Jamaguči (1916 – 2010).

Jak se to událo?

Cutomu pracoval jako inženýr u firmy Mitsubishi Heavy Industries vyrábějící stíhačky a bombardéry pro japonskou císařskou armádu. Do Hirošimy, kam dorazil ráno 6. srpna 1945, jel služebně. Na polovině cesty do centra města ho v 8,15 hodin pozoroval, že se na obloze objevilo „něco zvláštního“. Vzápětí byl oslepen jasným zábleskem, následoval silný výbuch a všechno kolem bylo pohlceno plameny.

Později se zjistilo, že Cutomu Jamaguči se v té chvíli nacházel tři kilometry od epicentra katastrofy, tedy poměrně blízko. Při výbuchu utrpěl vážné popáleniny těla, z nosu a uší mu tekla krev, před očima měl bílý závoj. V tomto stavu se muž v Hirošimě ukryl, ale o den později se vydal zpátky domů – do Nagasaki. Teprve tam se mu potom dostalo prvního ošetření.

Po dvou dnech na lůžku se Cutomu rychle zotavil, nejspíš i proto, že ho výbuch zasáhl v poměrně mladém věku – bylo mu tehdy 29 let. Rozhodl se tedy, že se vrátí do práce, aby své zemi v těžkých dobách aspoň trochu pomohl. O výbuchu v Hirošimě mluvili všichni, i kolegové v práci. Během rozhovoru Cutomu náhle znovu uviděl jasný záblesk a padl na podlahu, zakrývaje si hlavu. Vzápětí se ozval ohlušující výbuch.

Vrozená vloha, náhoda, či štěstí?

Bomba, která dopadla na město Nagasaki, byla o něco silnější než ta předchozí, a továrna, kde Cutomu pracoval, byla od místa jejího dopadu opět vzdálena tři kilometry. Cutomu však v tomto případě přestál výbuch lépe. Nebyl vůbec zraněn, protože tlakovou vlna zmírnily vodní přehrady a vysoké budovy, přes které přešla. Dávka radioaktivního záření ho ale neminula ani podruhé.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Dodejte energii chřadnoucím rostlinám

Cutomu to však jinak neřešil, ani to řešit nemohl. Nějaká specifická léčba ozáření tehdy neexistovala a vlastně neexistuje dodnes. Japonský inženýr, který přežil dva výbuchy atomové bomby, tedy dál žil obyčejným životem. Snažil se angažovat v protijaderném hnutí, ale neuspěl, aktivistům se nehodilo ukazovat člověka, který oba jaderné útoky přežil vcelku bez úhony. Vlastně si jen stěžoval na stále se vracející bolest v levém uchu.

Ozáření nenarušilo ani jeho rodinný život. S manželkou, která byla zasažena výbuchem v Nagasaki, přivedl na svět dvě absolutně zdravé dcery, jako by ho žádná radioaktivita nikdy nezasáhla. Dožil se také i poměrně vysokého věku. Až ve svých 92 letech zjistil, že má rakovinu žaludku, na níž také o rok později, v roce 2010, zemřel. Souvislost tohoto jeho onemocnění a ozáření během výbuchů atomových bomb je přitom spekulativní. Vždyť kolik lidí, a to i mladších, zemře na nemoc tohoto druhu, aniž by kdy přišli do styku s nebezpečnou dávkou radioaktivity.

Vysvětlení chybí

Vědecky vysvětlit Jamagučiho příběh je a vždy bude problematické právě pro jeho ojedinělost. Měl snad tento japonský inženýr nějakou zvláštní dispozici, která mu umožnila nebezpečné ozáření tak skvěle překonat? Tomu by napovídal fakt, že statistikové navíc zjistili neuvěřitelnou věc – v okolí Hirošimy a Nagasaki dnes žije větší počet stoletých, než je celojaponský průměr. Nebo šlo o nějakou náhodu, štěstí, či osud?

V každém případě Cutomu Jamaguči říkal, že každé ráno, když se probudil, považoval to za nezapomenutelný dárek. A to může udělat každý z nás. Aniž by zažil něco tak otřesného, jako on.

-skm-

Obr.: www.wallpaperflare.com, www.thedailybeast.com, pixabay (foto: AnjaGh), wikipedie

 

 


Štítky: , , , ,





You might also like