Římská hráz proti barbarům. Jak fungoval Hadriánův val?

Různé / 18. 2. 2020

Hadrianova zeď, obranné opevnění na severní hranici římské provincii Británie, sloužila několik set let jako ochrana před útoky hrozícími z Kaledonie, jak Římané říkali dnešnímu Skotsku. Římští vojáci, kteří sloužili v pevnostech a za zdí Hadriánova valu, byli rekrutováni hlavně ze severozápadních provincií římské říše, i když někteří byli i z dalekých zemí.

Jako to fungovalo?

Zpočátku bylo na hranicích postaveno 12 hlavních pevností podél zdi, později bylo přidáno dalších pět. Celkem byly obsazeny asi 10 tisíci vojáky, kteří kontrolovali pohyb mezi Kaledonií a Římskou říší. Hadrianova zeď nesloužila jen k obraně ve válečných dobách, v době míru v jejích pevnostech Římané s Kaledonci obchodovali.

Hadriánův val byl důmyslným stavebním dílem. Projít přes něj se dalo úsekem zvaným vallum, tj. „údolím“, zemním dílem asi 35 metrů širokým. Jeho centrální příkop byl hluboký kolem tří metrů a šest metrů široký a po jeho obou stranách se táhl vyvýšený val. Toho, kdo do „vallu“ vstoupil, ať už z kterékoli strany, měli římští vojáci jako na dlani.

Barbarští bojovníci z Kaledonie

Zásoby až na rok

Další důležitou budovou v pevnosti byla stodola postavená s podlahovým větráním, aby se zabránilo vlhkosti a hnilobě. To bylo nutné proto, že tam byly zásoby potravin v takovém množství, aby osazenstvo pevnosti dokázalo vzdorovat obléhání až po dobu jednoho roku.

Hadrianův val zřejmě přetrval v této podobě až do konce 2. století n. l. Po smrti císaře Hadriána v roce 138 začaly u Hadrianova valu vznikat civilní osady hned u jeho bran a pevností a bylo tam tak postaveno i několik chrámů na počest římského boha Jupitera i jiných bohů, např. perského Mithry.

Konec římské Británie

Podle starověkých historických pramenů krátce po roce 180 n. l. došlo k velké válce, když kmeny z Kaledonie překročily zeď, která je oddělovala od římských pevností, a porazila římská vojska, která byla za zdí. I potom však ještě pevnosti na Hadriánově zdi existovaly dalších téměř víc jak 200 let, protože nejmladší mince nalezené u Hadriánově zdi byly raženy v letech 403-406. To už byl ale také soumrak římské Británie, která zanikla po pádu říše římské roku 476 n. l.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Záhadné a nebezpečné ledové balvany stále bombardují Zemi

V následujících letech se Hadriánova zeď stala vítaným zdrojem kamene pro stavbu hradů, kostelů, farem a domů podél celé této linie. Archeologických výzkumů se Hadriánův val, tedy spíše to, co z něj zbylo, dočkal až v polovině 19. století. Jeho význam v době jeho největší slávy a i potom však zřejmě nedokážeme plně docenit dodnes.

Pozůstatky Hadriánova valu

-skm-

Obr.: Andante Travel, TWCenter, WallpaperAccess, archiv autora

 

 


Štítky: , ,





You might also like