Globální katastrofa dávnověku. Kam zmizela celá planeta?

Různé / TOP články / 20. 4. 2019

Jedním z nepřímých dokladů toho, že naši planetu čas od času postihují katastrofy mýtických rozměrů, jsou například vodní hodiny egyptských faraónů. Mohly by jít přesně totiž jen tehdy, kdyby stály na rovníku. V Číně byl nalezen bronzový glóbus, na němž je vyobrazena hvězdná obloha dávné Číny. Také on „lže“ – hvězdy, zaznamenané na tomto glóbu, soudobí Číňané prostě vidět nemohou… Pokud ale byly doby, kdy mohli pozorovat oblohu obou polokoulí, byl by glóbus v pořádku. Jenže to by Čína musela být také na rovníku.

Čínský hvězdný globus

Egyptské vodní hodiny

Jak to, že se Země tak výrazně posunula?

Posun zemské osy mohlo způsobit „zmizení“ jedné planety. Pozornost přitahuje prostor pásu asteroidů, mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Předpokládalo se, že tam mohla být planeta, která se v důsledku kosmické katastrofy rozpadla. Zvláště mezi ruskými badateli začala být nazývána Phaeton. Proč?

Phaeton byl synem boha slunce Hélia. Podle starých řeckých bájí Phaeton požádal svého otce, aby mohl řídit otcův zlatý vůz, na kterém každý den jezdí od východu k západu. Phaeton vůz ale neuřídil, létal nahoru a zase se příliš přiblížil k dolů k Zemi a zůstávalo po něm spáleniště. Zeus se rozlítil a Phaetona z vozu srazil bleskem.

Jinak ji pojmenoval rakouský badatel Rich Anders – Lucifer. Podle něj zbytky této planety, která explodovala, jsou nejen pás asteroidů, měsíce Marsu a Jupiteru, prstence hmoty, komety, meteory, dvojplaneta Pluto a Charon a čtyři plynné planety.

Tvrdí, že oficiální verze vzniku hlavního pásu asteroidů nedokáže vysvětlit jeho složení. Asteroidy se skládají ze tří různých komponentů: nikl a železo, které tvoří planetární jádro, magmatické horniny, které se ukrývají hluboko pod povrchem planety a horniny, které se nacházejí v kůře planety. To nemůže být zbytek z materiálu po zformování Sluneční soustavy.

Mýtus o Phaetonovi

Zničila Mohendžodaro dávná katastrofa?

Právě tato katastrofa – výbuch a rozpad planety, se mohla bezprostředně dotknout i Země. Ale kdy to bylo?

Mohlo by vás ještě zajímat:  POODHALENÉ TAJEMSTVÍ DRAČÍ MAGIE

Před 3500 lety zaznamenali egyptští kněží hieroglyfy zprávy o „ohňových kruzích“ a „ohňových kolech, pohybujících se po nebi“. Ve stejné době náhle zmizela civilizace Mohendžodára v povodí Indu. Ve staroindickém eposu Mahabhárata se v této souvislosti píše, že příčinou tragédie zániku čtyřicetitisícového města byl obrovský výbuch, následující po oslepující záři a „ohních bez kouře“.

Také tichomořské báje se zmiňují o tom, že se náhle na obloze objevilo několik Sluncí, které dopadaly na Zem a způsobily katastrofu. Podobné zprávy máme i z Číny – zde prý „hvězdy padly k severu…“

Strach z nenadálé katastrofy z vesmíru je patrný na mnoha místech planety. Mnohé skalní chrámy v Turecku svou architekturou připomínají spíše protiatomové kryty než místa zbudovaná ke chvále jakéhokoliv boha. I mnohé megalitické stavby – dolmeny a chodbové stavby v mohylách, jsou až příliš důkladné. Přežily dodnes. Proč?

Nemohou tyto dávné pověsti být zašifrovanými zprávami o katastrofě kosmického rozsahu? Rozpad takové planety by způsobil narušení nebeské mechaniky, části rozpadlé planety by nutně dopadaly i na Zemi, posun zemské osy by způsobil změnu dráhy „slunečního vozu“, posun hvězdné oblohy. Samozřejmě i zemětřesení, probuzení sopek a vlny tsunami. Může zde být základ bájí o světové potopě? Je pás asteroidů svědkem dávné katastrofy?

-skm-


Štítky: , , , , , , , , ,





You might also like