Byl Homér keltský bard a Trója oppidum kdesi na severu? Překvapivé, ale možné

Světové záhady / 13. 6. 2019

Alespoň tak to tvrdí historik a badatel Bernard Jones ve své nové knize „The Discovery of Troy and Its Lost History“ (Kniha objevů Tróje a její ztracené historie). Důkazy pro své tvrzení čerpá přímo z  Homérova díla Ilias, v níž autor s velkou přesností popisuje nekonečné množství podrobností týkajících se života a světa jejích hrdinů. Zkoumáním Illiady strávil Bernard Jones více než tři desetiletí a na základě svých poznatků je přesvědčen o tom, že Homérova Trója doby bronzové neležela na břehu Egejského moře, ale někde na severu. Co ho k tomu vede?

Moře namalované podle eposů Ilias a Odyssea, zdroj: Greek Legends and Myths

Charakter moře

Obrovská válka, množství lodí a mužů, vozů a koní, nikdy nekončící boj o slávu, brutalita, krev a smrt. To čtenáře strhne tak, že mnoho popisných detailů prostě nevnímá, pokud se na ně přímo nezaměří. A Jones udělal právě to. Všiml si, že v celé Iliadě Homér třeba moře popisuje jako šedé, vínově tmavé, hlučící a řvoucí. Vypráví o mořských řasách vyvržených po celém břehu, líčí hřmící příboj a syčivé vlny. Je to neklidné moře, které se může rozbouřit až tak, že se vzduté vlny valí přes hrazení lodí. Říká nám také, že námořní lodě Achajských byly rychlé a lehké, a když dorazily na pevninu, námořníci vyhodili kotvy a rychle se museli postarat o lana, čili loď ihned ukotvit. Obraz moře, který nám dává Ilias, je jednoznačný. Je to moře neklidné a šedé. A to je přesný popis Atlantiku. Nikoli Středomoří.

 

 

A také sníh

Rovněž počasí je v Illias popsané tak, že každému čtenáři musí být jasné, že trojská válka se musela odehrát někde na severu a nikoli v subtropech.  Homér zmiňuje temné mraky, bouřlivé větry, bouřky, silné deště a zimní počasí, mrazivé krupobití a mlhu, která je tak hustá, že „člověk nemůže vidět nic víc.“ Překvapivě popisuje i zimní metelici, když k ní přirovnává kameny vrhané Achajci v lítém boji  (Zpěv 12, 277-287):

Ráz moře typický pro Středomoří, zdroj Insight Vacations

„Tak provolavše hlasem roznítili bitvu Achajských.
Tak jako když padají sněhové povláčky přehusté
v zimní den, Kronovec kdy pomýšlí důmyslný Zeus
seslati sníh a lidem své šípy ukázati mocné;
pak ztiše větry sněží napořád, až pokryje hustě
vrcholy hor vysokých a strmící výšiny skalné,
lótosové nivy, pláně a žírná díla smrtelných,
též pomoří, a sivé jsou pokryty zátoky mořské,
leč vlna jej splakujíc brání; ostatně je všecko
zastřeno nad povrchem, kdykoliv Zeus sešle metelku:
tak kamení hojné všude lítalo na strany obě,
jednak na Trojské, jednak z Trojanův na Achajské;
tak po hradbě celé náramný hřmot se ozýval.“

Mohlo by vás ještě zajímat:  Po stopách ďábelského řádění v Pošumaví

 

Jinými slovy, popis situace, kdy všechno zasype sníh, celou zemi, se určitě nemůže týkat horkého Středomoří, ale nějaké země ležící o hodně severněji.

Další indicie

Homér popisuje Trojany a Achájce jako lidi s bílou kůží. Tu měli všichni danajští vojáci stejně jako všichni válečníci zapojení do války, Trójan Lykáón i krásná Helena. To však neodpovídá obvyklému snědému zbarvení kůže obyvatel žijících ve Středomoří a u Egejského moře.

Homér také vždy při popisu trojských a achajských oštěpů píše o jejich „dlouhém stínu“. Aby během dne (ne jen ráno nebo večer) vznikl dlouhý stín, musí Slunce stát jen nízko nad obzorem, jak je tomu někde na severu, a nikoli ve Středomoří, kde slunce stojí vysoko.

Homér nám poskytuje také cenné informace o domovině trojských a achajských válečníků. Píše o úrodných lánech, loukách a zalesněných horách, nic takového však v krajích kolem Egejského nebo Středozemního moře nenajdeme. Řecko a Malá Asie se vyznačují hustým křovinatým podrostem a polosuchým vnitrozemím. Naopak se jinak všímavý Homér nezmiňuje o prvcích charakteristických právě pro Středomoří, jako jsou holý bílý vápenec, modré moře, letní suchý les, křoviny a suché vřesoviště, aromatické byliny nebo korkový dub.

 

Světlá pleť právě unášené krásné Trójanky Heleny, zdroj: Settemuse.it

Kde žili Achajci? V Řecku sotva

Vlast Achajců byla prý také bohatá na ovce a koně a jejich spojenci, čili sousedé, byli bohatí dobytkem. Když Nestor přepadl Itymoneus, odvedl s sebou po padesáti stádech dobytka, ovcí, prasat a koz a na 150 klisen s množstvím hříbat. Kromě toho Homér popisuje i mnoho dalších tamních různých zvířat, ptáků a ryb a vše, co tyto země produkovaly – pšenici, ječmen, žito, med, víno a chléb. Žili tam farmáři, pastýři a lékaři. Z řemesel  Homér zmiňuje tkaní, spřádání, barvení, šití, vyšívání, pletení košíků z proutí a vynikající díla řemeslníků ze dřeva a kovů. Trojané i Achajci byli oděni v bronzových brněních, na štítech, přilbách, a mečích měli zlato, stříbro, cín a měď. Používali také surové železo. Tyto kovy však nebyly v egejském světě běžně k dispozici, takže odkud pocházely? Také společnost, kterou Homér popisuje, je aristokracií bojovníků, typickou pro dobu prvních Keltů, na které „sedí“ i ostatní Homérovy popisy řemesel, krajiny a chovu zvířat zachycené v Illiadě. Podobně jako v irských povídkách, které zachycují toto období keltských dějin a nazývají se „Ulsterův cyklus.“

Mohlo by vás ještě zajímat:  ZE STARŠÍCH ČÍSEL: VYCHÁZÍ ČÁST BIBLE ZE SUMERSKÝCH LEGEND?

Kdo byl Homér?

Je neuvěřitelné, že o Homérovi není známo téměř nic. Nevíme, například, kdo to byl, kde nebo kdy žil, nebo jestli jeho jméno bylo opravdu Homér. To, co je považováno to jeho práci jménem Ilias, se začalo ústně tradovat někdy mezi lety 850 – 950 př. n. l. a poprvé byla zapsáno až o 400 let později. Z toho lze dovodit, že tento epos může být i mladší, než se původně předpokládalo, a že nějakým způsobem doputoval z severu do Středomoří, které ho pro jeho atraktivní příběh rádo přijalo za svůj. Původní reálie v něm však zůstaly. Byl tedy básník jménem Homér ve skutečnosti nějaký keltský bard a jeho dílo keltským eposem? To je otázka, na kterou stále ještě hledáme odpověď.

-skm-, úvodní obr.: wikipedia


Štítky: , , ,





You might also like