Záhada z archivu – Dovede nás Salcburská kostka k jiným civilizacím?

České záhady / Mimozemšťané / Světové záhady / 19. 9. 2019

 Archeologové jsou zřejmě nejšťastnější, když najdou ty věci, které očekávali, že najdou. Problém nastává, když objeví něco jiného, anebo když jim to „něco jiného“ dodá nějaký amatér. Potom se Objevuje tendence tyto „nepohodlné“ nálezy z oficiální archeologie vytěsňovat a tak místo v učebnicích dějepisu nakonec přežívají jen v tzv. spekulativní literatuře. Přitom jsou podstatně zajímavější než to, čím se tzv. oficiální archeologie běžně chlubí na veřejnosti.

Jako první se těmito podivnými nálezy u nás zabýval Ludvík Souček. Čestné místo mezi nimi v jeho díle zaujímá tzv. salcburská kostka, pozoruhodný předmět, který roku 1885 vypadl na překvapené hutníky z kusu uhlí. Avšak ani L. Souček, se vším svým nadšením, schopnostmi dedukce a možnostmi získávání informací, nedospěl nakonec v případě tohoto nálezu k nějakému definitivnímu řešení. A pokud ano, už se s ním svým čtenářům nesvěřil.

Tajemství kostky

Poprvé se Ludvík Souček o této „kostce“ zmiňuje ve své, dnes už legendární, knize Velké otazníky jako o „kulatém ocelovém tělese o váze 368 g, které složením neodpovídá meteoritickému železu“. Stáří – nejméně 300 mil. let. Místo uložení – salcburské muzeum.

K tomuto jistě unikátnímu nálezu se mi během let podařilo shromáždit jen minimum dalších informaci: Jako původní zdroj této informace se uvádí článek v britském časopise Nature z roku 1886 (dohledejte ho u nás!). Zdá se, že při přejímání této zprávy z jedné publikace do druhé došlo k postupnému zkreslování. Kolísá váha předmětu (uvádí se např. i 785 g), nejasno je i ohledně tvaru. Zatímco Souček hovoří, vůbec poprvé, o „ocelové kouli“, později, patrně po získání dalších informaci, je předmět popsán spíše jako kostka se zakulacenými rohy. Problém je i v jejích rozměrech. Objevují se dva rozměry „hrany“ kostky (šlo by tedy vlastně spíše o kvádr), a to 67 a 47 mm. Ocelové těleso těchto rozměrů by však vážilo přibližně 1600 gramů.

A nejasnosti pokračují. Jako místo nálezu se uvádí Plzeňsko (bez udání jména příslušného dolu), uhelná žíla je specifikovaná jako antracitová. Vytěžené uhlí bylo v tomto případě dodáno do slévárny Isidora Brauna v rakouském Vocklabrücku a tam byl také při další manipulaci s uhlím objeven onen podivný předmět ležící volně mezi kusy uhlí. Dělníci onen kus železa odnesli, jak jinak, majiteli slévárny. Ten usoudil, že to musí být meteorit (co také jiného) a daroval ho muzeu v Linci. Linecké muzeum ho předalo muzeu v Salcburku a tamější odborníci podle tvaru „kostkovitého“ tvaru předmětu usoudili, že spíše než meteorit to bude krystal pyritu. Jejich domněnku potvrdila i vyvrátila analýza – spíše než pyrit je to ocel, ovšem ne meteoritická, neboť neobsahuje typické „meteoritické“ prvky, tedy chrom a kobalt.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Fantastická stvoření středověkých bestiářů. Jedno překvapení za druhým

Jak je vidět, stálo by za to tento podivuhodný předmět znovu prozkoumat. Jenže podle nepotvrzených zpráv salcburské muzeum „kostku“ již nevlastní, údajně se „ztratila“ během 2. světové války. Nejlepší možný osud, jaký mohl „nepohodlný“ nález vůbec potkat, že?

Přišlo železo z hvězd?

Podivná železná kostka i tak L. Součka uchvátila natolik, že přibližné v době, kdy pracoval na Velkých otaznících, možná vzápětí po jejich vydání, začal pracovat na románu Železo přichází z hvězd. Podle svědectví Součkovy manželky Dagmar Součkové se v tomto díle vyskytují i jisté autobiografické prvky. Události konce šedesátých let však údajně zasáhly L. Součka natolik, že práci na románu v roce 1969 přerušil a už se k němu nevrátil. Přesněji řečeno – torzo románu bylo nalezeno v jeho pozůstalosti. Možná byl román dokončen a část se ztratila? Nebo se, ještě kulantněji řečeno, nedochovala? Je možné, že by tento brilantní vypravěč, který údajně dokázal nadiktovat celou svou trilogii Cesta slepých ptáků, Runa Rider a Sluneční jezero za dva týdny rovnou do stroje, najednou nevěděl, jak se „Železem“ pokračovat dále?

Víme, že Souček měl ve zvyku nápady, které přesahovaly rámec jeho faktograficky orientovaných knih, transponovat do podoby sci-fi povídek. V „Železe“ se tak z kusu železa stává jistý přístroj, který zde, na Zemi, kdysi v permu zanechali příslušníci pradávné kosmické civilizace zvaní Poutníci. Přístroj jim sloužil jako „transformátor zbytkového magnetického záření“ a u disponovaných současných pozemšťanů navíc způsoboval „bušení srdce a pocit plnosti krčních tepen“ anebo také téměř zázračné zlepšení u kardiaků. V románě nakonec dojde i ke kýženému setkání jednoho z našich současníků (velmi připomínajícího autora samotného) s onou civilizací Poutníků, čímž příběh končí. Skutečně?

Kostka není sama

Celý případ salzburské kostky bychom mohli v podstatně s klidným svědomím odsunout do říše sci-fi, kdyby… kdyby podobných nálezů neexistovalo víc. O některých píše ještě sám Souček ve svém Tušení stínu, další se objevily a byly popsány v následujících letech, přičemž asi největší pozornost jim věnoval ve své téměř tisícistránkové monografii Zakázaná archeologie americký badatel Michael A. Cremo (její zkrácená verze vyšla česky pod názvem Skrytá historie lidstva). Takže kromě již zmíněné salzburské kostky do archeologie patří například i

Mohlo by vás ještě zajímat:  Bloudí Hořinou duše mrtvých pohanů?

– předmět připomínající nejspíše železný nebo ocelový hřebík, zcela zarostlý do stříbrné rudy, nalezen Španěly v Peru a uložen do sbírek peruánského místokrále, místo jeho současného uložení není známo;

– železný náprstek, který v roce 1880 vyloupl coloradský rančer z kusu uhlí starého 70 mil. let;

železný hřebík nalezený ve Skotsku v Kindgoodie Quary v kusu devonského pískovce starého 360 – 408 mil. let;

kus opracovaného meteoritického železa nalezený v roce 1854 v australských 30 mil. let starých geologických vrstvách;

šroub zarostlý do kusu živce objevený v Nebrasce roku 1869;

zlatý řetízek dlouhý 25 cm nalezený v roce 1891 paní S. W. Culpovou v kusu uhlí z dolů v Illinois, který chtěla přiložit do kamen;

zlaté, zjevně uměle vyrobené vlákno objevené v roce 1941 v kusu žuly staré 320 – 360 mil. let;

– měděný deset centimetrů dlouhý hrot a lidské kosti objevené ve stříbrných coloradských dolech v roce 1967;

– lžíce nalezená v roce 1937 v kusu uhlí v Pennsylvanii, která se objevila v popelu poté, co uhlí shořelo;

 – silnice nalezená kovkopem Tom Kenny v roce 1936 v hloubce čtyř metrů pod zemí na náhorní plošině silnici vydlážděná malými čtvercovými dlaždičkami o straně dlouhé asi 8 cm. Takové dlaždičky nepoužívala žádná dosud známá kultura;

– další silnice tohoto druhu objevená v Blue Rick Springs v Kentucky v roce 1960;

– měděná mince (nebo předmět připomínající minci) napíchnutá na vrták při vrtu v Lawn Ridge v okrese Marchall ve státě Illionis v srpnu 1870 cca 40 metrů hluboko v geologické vrstvě staré 200 – 400 tis. let;

– železný pohár nalezený roku 1912 v městské elektrárně v Thomasu v Oklahomě v kusu uhlí z dolu Willburton v Oklahomě starého asi 312 mil. let…

Mohlo by vás ještě zajímat:  Ve Voticích svědci vídají přízrak ženy!

Osudy těchto bezpochyby zajímavých předmětů bývají obvykle, bohužel, značně spletité. Jako příliš podivné tyto nálezy obvykle skončily v soukromých sbírkách či lokálních muzeích a během let se obvykle ztratily. Zůstaly po nich zmínky v dobovém tisku, ty nejcennější ve vědeckých časopisech jako jsou Nature či Scientific American, v nejlepším případě dobové fotografie.

Jiné podivné předměty se ale dochovaly až do našich dnů a jejich existence je nezpochybnitelná. Slavné křišťálové lebky, astroláb z Antikythéry, tzv. zapalovací svíčka v geodě z kalifornské hory Coso, elektrické články objevené v Bagdádu, otisky lidských šlépějí vedle dinosauřích, tzv. černé kameny z Icy…

Ani jeden z těchto nálezů zatím současná věda nepřijala jako důkaz toho, že před tou naší civilizací tu nutně existovala ještě nějaká jiná, s jejímiž pozůstatky máme čas od času tu čest se seznámit. Kolik ještě takových nálezů a indicií musí přijít, abychom připustili, že jsme tady nebyli první?

Jitka Lenková

obr. Amazon, archiv autorky


Štítky: , , ,





You might also like