Představte si, že byste se mohli vrátit do vlastní minulosti nebo se během několika okamžiků přemístit třeba na Mars. Stačilo by k tomu jediné – využít červí díru, jakousi hvězdnou bránu, kterou známe ze sfici. Zní to jako fikce? Odborníci si to nemyslí…
O tom, že reálně existují červí díry, vstupní brány do různého času i prostoru, byli přesvědčeni i Albert Einstain a Nathan Rosen – vědci, kteří tento záhadný fenomén společně poprvé popsali už v roce 1935. Podle nich by to měly být jakési tunely, zkratky mezi dvěma vzdálenými body časoprostoru. Zjednodušeně řečeno, vstupem do červí díry by bylo možné se obrovskou rychlostí přesunout do minulosti nebo do jiné vesmírné galaxie. Časoprostor je podle vědců zakřivený, a proto je možné v něm hypoteticky najít zkratky a naučit se je využívat. Pokud by se podařilo přijít na kloub této záhadě v praxi, mohlo by to znamenat obrovské možnosti pro každého z nás, nejen pro milovníky scifi a mezihvězdného cestování.
Chytrý červík
Název „červí díra“ zjednodušuje celou problematiku i laické veřejnosti. Časoprostorové cestování se často přirovnává k jablku a červovi, který se chce dostat do nějakého vzdáleného bodu na ovoci. Pokud by šel po povrchu, trvalo by mu to dlouho a do některých míst by se ani při největší vůli nedostal. Ale v okamžiku, kdy se dostane pod povrch a použije jakousi třídimenzionální zkratku, dostane se do svého cíle daleko rychleji, než kdyby šel původní cestou. Obecná teorie relativity připouští, že tento způsob cestování je reálný a s červími děrami najisto počítá i ve svých rovnicích. Zatím ovšem pouze teoreticky.
Dálkové kosmické lety
Podle některých odborníků je vysoce pravděpodobné, že červí díry fungují jako spojnice mezi dvěma vzdálenými místy ve stejném nebo jiném vesmíru. Můžete si je představit jako dva listy papíru. Když v každém z nich vystřihnete malou dírku a oba otvory přiložíte těsně k sobě, zjistíte, že každý papír představuje jeden svět a otvor mezi nimi symbolizuje propojení mezi nimi- červí díru. U takového spojení je však důležité nejen kde vyústí, ale hlavně kdy. Pokud červí díra spojuje místa v různých časech, může zároveň fungovat i jako stroj času. Odborníci nevylučují ani možnost, že červí díry mohou být i přibližovací tunely mezi jednotlivými (i velmi vzdálenými) hvězdami. Nejsou to ale hvězdy v pravém slova smyslu. Nám pozemšťanům je při pozorování pouze připomínají, zatím je totiž nejsme schopni ani s tou nejlepší nám známou technikou od sebe rozeznat. Jedná prý o falešné hvězdy, které by mohly sloužit jako vstupní a výstupní brány k nadsvětelnému cestování. V tunelu mezi vstupní a výstupní branou není podle pečlivých výpočtů prázdnota, ale jakási dokonalá kapalina, tvořená exotickou hmotou, která udržuje stabilitu a průchodnost jedinečného tunelu. Fyzikové však tvrdí, že by ji přítomnost člověka nebo kosmické lodě s největší pravděpodobností poškodila.
Pozor na vesmírné drtičky
Červí díry by se také daly snadno zaměnit za známé černé díry, o kterých jste už jistě slyšeli. Černé díry podle všech dosavadních poznatků fungují jako vesmírný vysavač. Nenávratně a bez vyjímky pohlcují všechno ve své blízkosti, gravitační síla tam totiž směřuje do jediného bodu. Černá díra je vstupní brána bez možnosti výstupu. Všechno, co černá díra pohltí, okamžitě rozdrtí a přemění v droboučké částice, které vyplivne ve vzdálených vesmírech. Přes tuto vesmírnou drtičku by ale nejspíš nechtěl cestovat nikdo z nás.
I když astrofyzici existenci červích děr připouštějí, zatím se jedná jen o hypotézy.
Hrajeme si s ohněm?
Vědci v čele se známým britským fyzikálním teoretikem Stephenem Hawkingem tvrdí, že v naší galaxii se s největší pravděpodobností žádná červí díra, která by umožnila cestováním mezi galaxiemi, nevyskytuje. To se však brzy může změnit. Nedávno byl v Ženevě spuštěn velice nákladný projekt – obří urychlovač částic LHC. Jedná se o gigantickou stavbu. Urychlovač má v obvodu něco kolem 27 kilometrů a jeho cílem je simulace Velkého třesku. S tímto švýcarským přístrojem teď soupeří i obdobný, ale menší, americký urychlovač v Chicagu. Soupeří kromě jiného i o to, které stanici se jako první při simulacích podaří vytvořit umělou červí díru, která by umožnila rozluštit důležité tajemství vesmíru. Mnoho lidí má z těchto simulací do jisté míry oprávněné obavy. Místo červí díry, která by teoreticky mohla později umožnit cestování v čase i napříč galaxiemi, je tu totiž možnost vytvoření díry černé, která by mohla podle svého zvyku zlikvidovat a rozdrtit celou naší planetu. Takovou možnost ale vědci popírají, podle nich by při nejhorším mohly vzniknout jen neškodné „mikročernodíry“, které by samy od sebe okamžitě zanikly. Jedno je však jisté už nyní. Kdyby se ovšem přeci jen podařilo vytvořit díru červí, měli by podle všeho i ti nejlepší experti naší civilizace plné ruce práce s tím, aby ji udrželi stabilní a funkční. Není totiž zatím v lidských silách, aby jí zaručili tolik energie, kolik by potřebovala ke svému bezchybnému provozu. Ale kdo ví? Třeba to jednou dokážou…
Foto: Shutterstock
Štítky: cestování časem, návrat do minulosti, vědci cestování časem, záhada cestování časem
Sdílet na Facebooku
