Nepolapitelný ostrov

ARCHIV / 24. 10. 2011

Féničané nazývali Kanárské ostrovy Ostrovy blažených. Dne 4. června 1519 odstoupila Kastilie tyto ostrovy Španělskému království a ve smlouvě mezi oběma zeměmi byl jeden ostrov opatřen poznámkou „nenalezen“. Šlo o přízračný ostrov St. Brandon. Mnozí ostrované ho viděli a plavila se k němu nejedna lodní posádka… Přesto se na něm nikdo nikdo nevylodil. Nepolapitelný ostrov, který leží severovýchodně od ostrovů Palma, Hierro a Gomera, zůstal do budoucna pod španělskou vlajkou.

Dnes nevíme, odkud je ostrov St. Brandon známý. Řecký přírodovědec Ptolemaios, který žil v 2. století, ve svých spisech údajně píše o ostrově Aphositus jako o ostrově, „na který nelze vstoupit“. Na mnohých starých mapách je záhadný osmý ostrov zaznamenán. Geograf Thomas Nicols v roce 1526 prohlásil, že jediným vysvětlením těchto záhadných pozorování je pět set kilometrů vzdálený ostrov Madeira. Ale zprávy očitých svědků tvrdí něco jiného. Existují velmi přesné záznamy, podle kterých zmíněný přízračný ostrov byl pozorován severně od ostrova Hierro. Vzdálenost byla odhadnuta asi na 40 francouzských mil (francouzská míle= 4,5 km). Někdy byl spatřen i z Gomery. Když byl kolem roku 1759 pozorován z Gomery i Palmy, byla odhadnuta podobná vzdálenost i severovýchodně od Hierra. Nedosažitelný ostrov byl velmi vysoký a jeho rozměry byly na 80×28 francouských mil. Zdánlivě byl orientován severovýchodně.

Nelze prozkoumat, tak přece neexistuje
Ostrov samozřejmě vzbuzoval velký zájem. Byl dokonce namalován a vytvořilo se o něm mnoho legend. Ale proč byl pojmenován podle irského misionáře svatého Brandona? Prý proto, že byl jediný, kdo na záhadný ostrov vstoupil . Jde pouze o legendu? Počátkem 19. století se tímto ostrovem zabýval francouzský přírodovědec M. Bory de St-Vincent, který dospěl k závěru, že hledaný ostrov není hoden zápisu do zeměpisných map. Ale navzdory tomu se S. Brandon dostal do literatury. Italský básník Tasso ho ve svých verších zvěčnil jako vzdálený ostrov ,“kde naše lodě nikdy nezakotví“.

Desítky lokalizací, žádná solidní fakta
Když si zakreslíme přibližnou polohu tohoto „nepolapitelného ostrova“ do mapy, zjistíme, že byl z ostrova Hierro pozorován ve směru k Salvažským ostrovům, vzdáleným asi 320 kilometrů. Tyto 157 metrů vysoké skalnaté ostrovy vulkanického původu jsou neosídleným výsostným portugalským územím. Helmut Tributsch v knize Záhadná fata morgána píše:
„Vzdušná zrcadlení na takové vzdálenosti byla dokumentována a zkreslení, případně jiné průvodní jevy fata morgány, mohla příspět svým dílem k tomu, že se uvedené ostrovy zjevily v impozantní podobě.“

Dlužno dodat, že další přízračný ostrov leží mezi ostrovem Ascensio v jižním Atlantiku a Pobřežím slonoviny. Nazývá se St. Mathieu – česky Svatý Matouš- a někteří zeměpisci ho lokalizovali do oblasti 1 stupeň 30 minut jižně a 8 stupňů a 31 minut západně. Ale jeho místo je nadále nevyjasněné.
Roku 1578 jedna menší loď z Frobisherovy expedice nahlásila v severním Atlantiku na 57 stupních 30 minutách severní šíře ostrov, na kterém bylo možné pozorovat travnaté plochy a lesy. Loď se k němu plavila tři dny a stále se nacházela poblíž jeho pobřeží. Měla lodní posádka před očima vzdálené pobřeží Islandu, které se občas zrcadlilo na vzdálenost více než 500 kilometrů? Námořníci znají mnoho podobných záhad, jejichž podstatou jsou pravděpodobně věrohodná pozorování, která se později stala neodmyslitelnou součástí námořnických historek.

Text: Karel Kýr, foto: Shutterstock