V minulém díle jste se seznámili s postrachem okupantů v Protektorátu Čechy a Morava. Záhadného péráka údajně spatřili mnozí z pamětníků, žijící v oné smutné době. Zda mohl být reálnou bytostí, naznačím v této – druhé a závěrečné části mého článku.
Tajemný pérák se prý objevoval především navečer a v noci, a to hned na několika místech Prahy. Kromě Olšanských hřbitovů a Vyšehradu si oblíbil Žižkov, Karlovo náměstí, Košíře, Libeň, Šárku a okolí branické skály. „Podle svědectví pana Zíky a paní Wagenknechtové, přepadl na žižkovské Ohradě esesáky, jinde vyděsil pochodující četu wehrmachtu a neušetřil ani oddíl vládního vojska,“ napsal o podivném záškodníkovi dnes již zesnulý český záhadolog Ivan Mackerle. Pérák se však nevyhýbal ani dalším místům. Často skákal po střechách domů v Plzni a Brně, byl prý spatřen i se na Kladensku, i jinde.
Incident z Tachovského náměstí
Přestože dodnes není zřejmé, co bylo cílem záhadného muže (nebo bytosti?) v plášti,podle vyprávění pamětníků na něj nacisté pořádali na několika místech Prahy neúspěšné „hony“. Skokanův věhlas totiž začal narušovat hospodářství Třetí říše – ženy v pražských Vysočanech i jinde kvůli němu odmítali chodit na noční směny. Jeden z nejlépe zaznamenaných zátahů se odehrál někdy na počátku roku 1943 na pražském Žižkově. Známý Jiřího Klingera – pan Josef Špiling, který tehdy pracoval na železnici, zahlédl péráka osobně.„Vracel se domů av Husitské ulici ho zastavili členové německého vojenského četnictva. Oblast kolem dnešního Tachovského náměstí byla uzavřena. Známému se ale nechtělo obcházet,proto se pokusil projít jinudy. U železniční závory ale narazil na vojáky znovu. Stáli u zdi a u nohou jim seděli vyděšení psi (…) Když kolem závory začaly projíždět první vagóny, odněkud se vynořil černý stín. Vojáci začali střílet, ale postava se odrazila od země, přeskočila přes projíždějící vlak a přeskákala ve tmě po kopci, kde mezi stromy zmizela,“ vzpomínal na neuvěřitelnou příhodu Jiří Klinger.
Odstěhoval se do Humpolce?
Kdo však mohl mít podobně šokující schopnosti jako tento záhadný muž? Možností pérákovy identity se nabízí celá řada. Mnozí z Čechů jsou známí svou šikovností. Za vším tedy může být vynalézavý podivín nebo odbojář, který dokázal zdokonalit systém skákajících pružin či per. Pomocí dnešních bot s pružinami dokáží trénovaní jedinci doskočit do výšky více než tří metrů. Mohl mít podobné boty i pérák? Takový člověk by však zároveň musel být trénovaným atletem či artistou, neboť obyčejný smrtelník by si při takovém počtu a výšce skoků zlámal nohy, nebo alespoň pořádně natloukl. Podle některých zpráv působil záhadný „skákající muž“ již na Jihlavsku na konci třicátých let minulého století, když přeskakoval vlaky jedoucí do Humpolce. Možná se jednalo o stejnou osobu, která za války působila i v Praze a dalších velkých městech.
Sabotér, atlet, nebo mutant?
Mohl by však obyčejný člověk po téměř celou válku úspěšně unikat německým ozbrojeným silám a jejich vražedným střelám? (několikrát bylo po pérákovi stříleno z velké blízkosti – poznámka redakce) Pokud by tomu tak bylo, mohl by být speciálně vycvičeným agentem, nebo snad záškodníkem.V této souvislosti je zajímavé, že se začal více objevovat právě v době po Heydrichiádě. Mohlo snad jít o testy jakési tajné technologie, zbraně nebo jednotky, testované Brity, kteří vysazovali výsadky na území Protektorátu? Nesmíme zapomínat, že bylo v zájmu Spojenců, aby se poměrně veskrze pasivní Češi nevzdali lehce okupantům. Vždyť částečně i z tohoto důvodu proběhl i atentát na Reinharda Heydricha!
Podivuhodný experiment?
Předchozí fantastická hypotéza nevylučuje ani fakt, že něco podobného možná zkoušeli sami Němci. Vzpomeňme na neobvyklou přítomnost německého vojenského četnictva u Tachovského náměstí v době spatření péráka. Tyto ozbrojené složky se totiž běžně v ulicích českých měst nevyskytovaly, ale zasahovali většinou v armádních zónách nebo ve zvláštních případech. Za běžných okolností plnilo tuto roli české četnictvo, německý wehrmacht, nebo gestapo. Čím byl tedy pro Němce tento muž tolik zvláštní?! Možná mohlo jít i o německý experiment, uniklý náhodně z jejich laboratoří. Vždyť německý genetický výzkum byl – i přes své zrůdnosti a tisíce mrtvých „pokusných“ lidí, na velmi vysoké úrovni…
Nejenom Skákající Jack
Mohlo jít i o pokusy s jakousi vyspělou německou technologií, která předběhla svou dobu. Vždyť v některých technických oborech (letectví, chemie) měla Třetí říše nejméně dvacetiletý náskok před okolním světem! Jinou a trochu podivnou možností je, že podivný záškodník – ať už byl jakékoliv národnosti – ovládal tajnou techniku tibetských běžců lung-gom-pa, která mnichům v transu údajně umožňuje překonávat nesmírně dlouhé vzdálenosti podivnými skoky. V této souvislosti jsou zajímavé jak prokázané kontakty vysoce postavených německých nacistů s Tibetem (kam organizovali pomocí organizace Ahnenerbe několik expedic a odkud přivezli do Říše i samotné Tibeťany), tak i údajné spatření podobných neuvěřitelně skákajících osob ve Velké Británii během 19. století, a v USA v první polovině minulého století. Tam měl řádit takzvaný Skákající Jack. Anebo možná všichni z tajemných „skokanů“ ovládali podobnou meditačně-pohybovou techniku.
Další válečné tabu?
Na druhou stranu se zdá nepravděpodobné,že se v rozmezí ohromného času a vzdáleností jednalo stále o jednu a tutéž osobu. Mohlo tak jít o bytosti, o jejichž podstatě nic netušíme – snad o cestovatele vesmírem, nebo časem? Přestože se to zdá na první pohled bláznivé,v tomto případě nelze asi vyloučit téměř nic. Záhadný pérák prý zmizel z Čech,zřejmě nikdy nepolapen nacisty, někdy na počátku roku 1945, aby se zde již nikdy neukázal. S sebou si tak navždy vzal i své zvláštní tajemství. Dnes jsou postupně zveřejňovány tajné archívy z druhé světové války. O pérákovy se v zatím odtajněných spisech nic neuvádí. Jenže to se donedávna neuvádělo ani o japonské jednotce 731, nebo německých atomových testech. Některá válečná tajemství jsou totiž stále tabu. Desítky pamětníků – oficiálním historikům navzdory, však potvrdilo, že péráka spatřili na vlastní oči. Na onom skákavém tajemství tedy asi bude ono pověstné zrnko pravdy…
Autor: Petr Koutský
Fotografie: wikipedia.org
Štítky: druhá světová válka, pérák, Praha, válečné záhady, záhada pérák, záhady
Sdílet na Facebooku
