Záhadný pérák: Odbojář, zrůda z laboratoří, nebo mýtus?

ČESKÉ ZÁHADY / 2. 12. 2014

Během druhé světové války se pro mnohé Čechy stal symbolem odporu proti německé okupaci. Záhadný muž v plášti se jako duch vynořoval z koutů nočních ulic a děsil nejenom osamělé chodce, ale především vojáky wehrmachtu. Jediným skokem prý dokázal přeskočit jedoucí vagón a nikdy nebyl dopaden. Byl jen novodobou legendou, nebo reálnou a šokující postavou?

Přes zatemněná okna žižkovských domů občas problesknou ven paprsky světla. Liduprázdnou ulicí jde domů tehdy sedmadvacetiletá Jarmila, která se na nedaleké tramvajové zastávce rozloučila s přítelem. Blížila se ke dveřím svého bydliště a chtěla (jak bylo tehdy běžné) zazvonit na domovníkův zvonek. Náhle ji však cosi vyděsilo!. „Před ní něco seskočilo dolů ze stromu a snažilo se to dostat do jejího domu. Podle ženina vyprávění měla podivná postava červené oči a na sobě lesklý gumový plášť. Vyděšená žena začala hlasitě křičet a chvíli se s postavou přetahovala. To už ale přišel domovník a žena se díky němu dostala dovnitř budovy,“ vyprávěl o tajemném pérákovi český badatel Jiří Klinger, který se o tuto záhadu dlouhodobě zajímá. Než se za vyděšenou slečnou zavřely domovní dveře, ještě prý koutkem oka zahlédla, jak se tajemná postava odrazila od země a jedním skokem se ocitla opět na stromě. Jde snad o vyprávění z druhořadého hororu?

Kdysi dávno, v protektorátu…
Nikoliv – zmíněná příhoda se vskutku odehrála někdy ve válečných letech 1942 nebo 1943 na pražském Žižkově! Paní Jarmila V., jenžsi přeje zůstat v anonymitě, však nebyla jediným člověkem, který měl v období 2. světové války spatřit tajemnou a nepolapitelnou osobu, přezdívanou jako pérák. Během let 1942 až 1944 měl být tento muž (nebo snad bytost) spatřen nejenom v Praze, ale občas také v jiných českých a moravských městech. Tomu, že nešlo o obyčejného pobudu nebo zločince, nasvědčují nejen jeho výjimečné fyzické schopnosti a údajně svítící oči, ale také fakt, že ač byl Němci mnohokrát pronásledován, nebyl oficiálně nikdy chycen.

Skutečnost, nebo legenda?
Jednalo se o pouhou městskou legendu – jak mnozí tvrdí? Než se pokusíme objasnit tuto záhadu, vraťme se na chvíli v čase do tehdejší doby. Prvorepublikové Československo ve své původní podobě zaniklo podepsáním Mnichovské dohody v září 1938. Záhy vojska nacistického Německa, v čele s diktátorem Adolfem Hitlerem, zabrala pohraniční území českých zemí, nazývané Sudety. Jenže tento zisk nacistům nestačil, a tak 15. března 1939 vpadl německý wehrmacht i do zbytku prozatím nezávislých Čech, Moravy a Slezska. Toto území, prohlášené okupanty za Protektorát Čechy a Morava, bylo po celou dobu války vystaveno nacistickým represím a zločinům.

V éře strachu a teroru
Zatýkání a mučení podezřelých nebo „rasově nevyhovujících“ osob bylo na denním pořádku, stejně jako popravy, či odvlékání nevinných lidí do koncentračních táborů. V tomto ohledu „vyniklo“ zejména gestapo – nechvalně proslulá německá tajná policie. Omezení pohybu osob a malé příděly jídla byly pouze tím nejmenším zlem. Situace v Protektorátu se ještě vyhrotila po úspěšném atentátu odvážných parašutistů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Nacisté srovnali se zemí Lidice a Ležáky a začali masově popravovat domnělé i skutečné nepřátele Říše. V té době již Německo ovládalo velkou část Evropy, a nezdálo se, že bude brzy poraženo. Právě v této atmosféře strachu a beznaděje se prý náhle objevil pérák – tajemná postava, která vnášela hrůzu do řad německých ozbrojených sil a policie. Objevoval se pokaždé na jiném místě Protektorátu – především však v hlavním městě Praze, aby děsil a vzápětí zmizel, doslova jako nepolapitelný přízrak…

Sabotážemi děsí nacisty!
Celou zemí se začaly šířit zvěsti o odvážném muži, který má na nohách připevněna péra, pomocí kterých dokáže překonat těžko uvěřitelné překážky. Pérák měl být například viděn, jak přeskakoval vysoké zdi a ploty, ale také vagóny nebo dokonce ochoz (tehdy podstatně nižší než dnes – pozn. redakce) sparťanského fotbalového stadionu. Podle svědků, kteří ho měli zahlédnout, snad ani příliš nechodil – jakoby delší vzdálenosti překonával pomocí neobvykle dlouhých skoků. Nikdo nevěděl, odkud pochází a prý občas prováděl Němcům sabotáže, i jiné nepěkné věci. Později povídačky o něm dorostly takových rozměrů, že mnozí tvrdili, že dokáže přeskočit Vltavu nebo celé údolí a je téměř nezranitelný.

Postrach nočních směn
Je možné něčemu takovému vůbec uvěřit? Podle názoru renomovaného českého etnografa PhDr. Petra Janečka byl pérák vymyšlen jako reakce lidí vystresovaných úmornou válečnou situací, tedy jakousi fiktivní českou obdobou supermana. Původně podivná existence zločince (snad skutečně reálná), která přepadávala ženy a šmírovala je, se měla postupem války v ústním podání stát fiktivním hrdinou. K tomuto názoru se přiklání i mnoho pamětníků.„Naši lidé dobře věděli, že neexistuje,že ho někdo vymyslil, aby odradil ženy od nočních směn,“ konstatovala o pérákovi například paní Helena Janišová z Prahy 1.

Šílenci válečné doby
Tomu může snad nasvědčovat i to, že pérák se kamsi s koncem války navždy ztrácí! Ano, v tomto podivném příběhu vskutku najdeme mytologické a přehnané prvky, smíchané se skutečností. Vždyť v období zatemněných a liduprázdných ulic (s výjimkami tehdy v noci platil zákaz volného pohybu osob) se mohlo dařit mnohým úchylům a zločincům.V Praze například řádil ve stejné době maniak, známý jako žiletkář. Jak sedostal ke své přezdívce? Tento psychicky vyšinutý totiž muž rozřezával přepadeným ženám šaty. Musíme však proto odmítnout celé jádro příběhu o pérákovi? Vždyť na vlastní – až příliš reálnou zkušenost s ním vzpomínalo mnoho lidí, kteří se za své vyprávění spíše styděli a nikdy nestáli o publicitu. Tito svědkové navíc popisovali shodné a zarážející detaily – nedá se tedy předpokládat, že by si vymýšleli! Že by tedy byl tento příběh něčím víc, než jen pouhou urban legend?

Autor: Petr Koutský
Fotografie: Ivan Mackerle



Štítky: , , , ,





Mohlo by se vám líbit